Turistické cíle v okolí obce Blažovice

Jednoduchý památník v lesích nad Bílovicemi nad Svitavou připomíná místo, kde brněnský spisovatel Rudolf Těsnohlídek se dvěma přáteli našel r. 1919 před Vánocemi u lesní cesty odložené děvčátko - Lidušku. Její jméno připomíná i rozhledna na vrcholu kopce nad ním.

Zámek byl postaven po roce 1714 stavitelem Ch. Oedtlem pro Jana Kryštofa z Freienfelsu. Později budovu získala rodina Belcrediů kteří po roce 1819 zámek upravovali do klasicistní podoby. Po navrácení zámku Belcrediům byl zámek zrekonstruován.

Secesní Löw-Beerova vila postavena v letech 1903-1904 pův. pro továrníka Moritze Fuhrmanna, v letech 1913-1939 v majetku textilního podnikatele Alfreda Löw-Beera. Po. 2. svět. válce do r. 2012 účelově využívána, po rekonstrukci od června 2015 přístupná jako pobočka Muzea Brněnska.

Hrad, z kterého zbyly jen malé zbytky, byl postaven v pol. 14. stol, kdy ho vlastnil Bedřich z Lulče, r. 1490 ho prodala Eliška z Lulče. Hrad zanikl asi během válek česko-uherských.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě o rozloze 55 ha. Poloha osídlena již v eneolitu, hradiště využíváno v době bronzové, pozdní době laténské a snad i v době hradištní. Částečně dochovány dvě až tři linie valů a příkopů. Narušeno chatovou osadou a lomem, částečně zalesněno.

Mahenovo divadlo je dílem architektů F. Fellnera a H. Hellnera z let 1881-1882. Stojí na místech bývalých městských hradeb. Provoz zahájen 14.11.1882. Průčelí je zdobeno toskánskými a korintskými sloupy, bohatými plastikami, v jeho středu je socha řeckého boha Dionýsa,jehož vůz táhnou lvi a panteři.

Skupina původně čtyř gotických a renesančních domů, sjednocená brněnským architektem a stavitelem Janem Křtitelem Ernem. V l. 1969–1973 byla restaurována. Dnes je využívána pro kanceláře, restauraci a obchůdky.

Mariánský sloup postaven pravděpodobně roku 1720. Na trojbokém pilíři socha Panny Marie Immaculaty. Okolo podstavce sloupu sochy sv. Barbory, Floriána a Jana Nepomuckého a v malé jeskyni v podstavci sloupu figura svaté Rozálie.

Brána byla součástí opevnění města, prvně se zmiň. r. 1293. Přestavěna r. 1500 a znovu r. 1839 na obytný dům. V 2. pol. 19. stol. opravena, jako soukr. obydlí sloužila do pol. 20. stol. kdy byla předána městu. Byla prodána a poté chátrala, než se vrátila r. 1978 městu a v l. 1978-82 byla opravena.

Městské hradby byly budovány nejprve v obd. 30. l. 13. stol. - 2. pol. 13. stol. v podobě dvojité hradby s věžemi, branami a vodním příkopem. R. 1655 bylo vybudováno nové vysoké bastionové pásmo s vodním příkopem a s nižším vnějším pásmem bastionů (r. 1730). Hradby postupně bourány v l. 1809-1864.

Městské hradby byly vybudovány ve 14. a 15. stol. Byly 7 - 8 m vysoké, s ochozem, bastiony, příkopem a bránami; které se nedochovaly – první zanikla koncem 18. stol. a další v l. 1840, 1861, 1903. V 18. stol. ztratilo opevnění svůj význam a bylo postupně bořeno. Jeho fragmenty se zachovaly dodnes.