Turistické cíle v okolí obce Pozořice

Pila byla pravděpodobně vybudována v souvislosti s barokní přestavbou rajhradského kláštera kolem roku 1721 za probošta Pirma. Opravit ji dal roku 1763 probošt Bonaventura Pitr. Od poloviny 19. století ji vlastnil mlynářský rod Tomků. Svému účelu sloužila do roku 1920, kdy byla zrušena.

Radnice je nejstarší světskou stavbou v Brně, vznikla v 1. pol. 13. století. Gotické úpravy proběhly v letech 1345–1348 a koncem 15. a 16. století. Pozdně gotický portál je od sochaře A. Pilgrama z let 1510–1511. Radnice byla těžce poškozena Švédy a opravena 1660 stavitelem Janem Křtitelem Ernou.

Koncové nádraží zaniklé jednokolejné trať z Nových Černovic do Líšně, postaveno v r. 1905. R 1941 trať získala „Společnost brněnských elektrických pouličních drah“ a provozovala na ní do 60. let 20. stol. tramvajovou linku.

Hrad vznikl ke konci 14. stol., r. 1470 dobyt a zničen vojskem Matyáše Korvína. Zdali byl znovu vystavěn, není jisté, z jeho předsunutého opevnění se nakonec stala gotická rezidence, tj. dnešní přední hrad, zatímco starý (zadní) hrad zchátral.

Zrekonstruované budovy klášterního pivovaru z 18. století, součást areálu kartuziánského velkostatku. Roku 1873 přestavěn na sladovnu, zrušena r. 1930. Od té doby sklady, nyní budovy využívá VUT Brno jako studentské kulturní centrum.

Studánka z r. 1938 se nachází v blízkosti adamovského sídliště Ptačina. Nese obrázek psa střežícího batoh a citát Victora Huga "Čím více poznávám člověčenstvo, tím více miluji psy." Obrázek poškozený za války byl opraven r. 1960.

Existence mlýna je doložena již v r. 1650. V r. 1656 je zmiňován Mlynář Matouš, v roce 1675 Vykydal Pavel a po něm Jiří. Od počátku 19. stol. byl v majetku rodiny Klevetů. Posledním majitelem byl Alois Suchánek. Ve druhé polovině 20. století byl mlýn zbořen. Dnes jen skromné zbytky zdiva.

Současná stavba vznikla v r. 1858 v historizujícím slohu na místě starší synagogy. Byla využívána do 2. světové války, kdy ji poničili nacisté. Následně sloužila jako sklad nábytku. V l. 1994-1998 byla opravena. Dnes využívána Státním okresním archivem.

Zámecká barokní třípodlažní sýpka obdélného půdorysu. Střecha je valbová krytá taškami z místní cihelny hrabat Mitrovských z Mitrovic a Nemyšle.

Tiskárnu, jejíž výtisky byly značeny „In Monte Liliorum“ (na Liliové hoře), založil r. 1530 Jan Dubčanský ze Zdenína, zakladatel sekty Jednoty habrovanské. Byla přesunuta z Prostějova a tiskařem v ní byl Kašpar Aorgus Prostějovský. V r. 1536 tiskárna zrušena a po smrti zakladatele zanikla i sekta.

Zámek byl postaven olomouckým biskupem hrabětem Ferdinandem Juliusem Troyerem z Troyersteina. Stavba byla dokončena roku 1755. Na přelomu 18. a 19. stol. byl zámek i celé okolí arcibiskupy upraven a dnes slouží jako byty.

Jako jezuitská rezidence vznikl tuřanský zámek pravděpodobně po roce 1682 nákladem šlechtičny Marie Jakardovské ze Sudic. V roce 1908 přechází zámek do majetku obce Tuřany. Ta v zámku umístila mj. i obecní úřad, který je v něm v podobě obvodního úřadu brněnské městské části Tuřany dodnes.