Turistické cíle v okolí obce Brno-Kohoutovice

Původní pozdně barokní kaple z let 1777-1780 byla významně rozšířena r. 1873 na kostel v historizujícím slohu. Nyní farní kostel Nejsvětější Trojice s pravidelnými bohoslužbami, od r. 1958 chráněná kulturní památka a historická dominanta obce.

Románsko-gotická jednolodní stavba z převážně kamenného zdiva. Původně zasvěcen sv. Martinu, změna svěcení v 17. stol. Hranolová věž se zvonicovým patrem postavena v r. 1600 – 4 zvony. Barokní úpravy vnitřku a změna oken r. 1700, další velká přestavba v roce 1850, věžní hodiny od r. 1908.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie má jádro z r.1491, barokně upravený v r. 1722. Do r. 1483 místní obyvatelé využívali kostel v Modřicích, než byla dostavěna kaple Panny Marie v Želešicích. K ní byla v r. 1676 přistavěna kaple sv. Josefa a v r. 1795 zvětšena do dnešní podoby farního kostela.

Secesní kostel, vybudovaný v letech 1910–1913 podle projektu městského architekta Franze Holika. Vysvěcen v roce 1914 brněnským biskupem Pavlem Huynem. Uvnitř stylové secesní zařízení.

Původní gotický kostel z r.1330 byl barokně přestavěn v l.1682–83. Současnou podobu získal při přestavbě z r.1765–66. Opravován v l.1845, 1898, 1948, 1968, 1975 a v letech 1999 – 2000.

Funkcionalistický chrám sv. Augustina dal postavit starobrněnský klášter augustiniánů. Projekt vypracoval arch. Ing. Vladimír Fischer. Chrám byl postaven v l. 1930 - 1934, 5. 5. 1935 vysvěcen. Výzdobu vytvořili brněnští umělci. Od r. 1938 samostatná farnost. Od r. 1958 je národní kulturní památkou.

Původně pozdně barokní kaple z r. 1775 byla v letech 1862-1863 rozšířena na jednolodní kostel. Nyní římskokatolický farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, chráněná kulturní památka a dominanta obce.

Kostel sv. Barbory byl postaven společně s farou, hřbitovem a školou v novogotickém slohu v letech 1855–1857 knížetem Aloisem II. z Liechtensteinu. V interiéru je pozdně gotický Světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie z let 1516-1525.

Farní kostel byl postaven v l. 1908-1913 v pozdně historizujícím slohu podle projektu brněnského architekta Antonína Blažka. Za II. světové války poškozen a v r. 1946 opraven. Od r. 1958 kulturní památkou.

Kostel sv. Gotharda vznikl jako románská stavba na přelomu 12. a 13. století. Pozdně barokně byl přestavěn v letech 1778-1784. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Pozdně barokní kostel sv. Jakuba Staršího byl zbudován v letech 1771-1782 na místě již kapacitně nevyhovující gotické stavby, doložené od r. 1481. Orientovaná stavba s věží v západním průčelí je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Jakuba Většího či Staršího byl v Omicích vybudován v románském slohu kolem roku 1200. V 17. století byl upraven barokně. Od r. 1633 filiální kostel ve farnosti Rosice u Brna. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.