Turistické cíle v okolí obce Brno-Žabovřesky

Secesní kostel, vybudovaný v letech 1910–1913 podle projektu městského architekta Franze Holika. Vysvěcen v roce 1914 brněnským biskupem Pavlem Huynem. Uvnitř stylové secesní zařízení.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie má jádro z r.1491, barokně upravený v r. 1722. Do r. 1483 místní obyvatelé využívali kostel v Modřicích, než byla dostavěna kaple Panny Marie v Želešicích. K ní byla v r. 1676 přistavěna kaple sv. Josefa a v r. 1795 zvětšena do dnešní podoby farního kostela.

Kostel byl postaven kolem r. 1274. V l. 1643-1645 byl zbořen Švédy a v l. 1728-1730 byl znovu postaven. R. 1805 byl poškozen při bitvě u Slavkova, při opravě r. 1809 byla postavena nová, nižší věž. R. 1883 byla přistavěna sakristie a kaple. V l. 1932-35 byla věž kostela přestavěna do dnešní podoby.

Původní gotický kostel z r.1330 byl barokně přestavěn v l.1682–83. Současnou podobu získal při přestavbě z r.1765–66. Opravován v l.1845, 1898, 1948, 1968, 1975 a v letech 1999 – 2000.

Původně pozdně barokní kaple z r. 1775 byla v letech 1862-1863 rozšířena na jednolodní kostel. Nyní římskokatolický farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, chráněná kulturní památka a dominanta obce.

Funkcionalistický chrám sv. Augustina dal postavit starobrněnský klášter augustiniánů. Projekt vypracoval arch. Ing. Vladimír Fischer. Chrám byl postaven v l. 1930 - 1934, 5. 5. 1935 vysvěcen. Výzdobu vytvořili brněnští umělci. Od r. 1938 samostatná farnost. Od r. 1958 je národní kulturní památkou.

Kostel sv. Barbory byl postaven společně s farou, hřbitovem a školou v novogotickém slohu v letech 1855–1857 knížetem Aloisem II. z Liechtensteinu. V interiéru je pozdně gotický Světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie z let 1516-1525.

Farní kostel byl postaven v l. 1908-1913 v pozdně historizujícím slohu podle projektu brněnského architekta Antonína Blažka. Za II. světové války poškozen a v r. 1946 opraven. Od r. 1958 kulturní památkou.

Kostel sv. Gotharda vznikl jako románská stavba na přelomu 12. a 13. století. Pozdně barokně byl přestavěn v letech 1778-1784. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Pozdně barokní kostel sv. Jakuba Staršího byl zbudován v letech 1771-1782 na místě již kapacitně nevyhovující gotické stavby, doložené od r. 1481. Orientovaná stavba s věží v západním průčelí je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Jakuba Většího či Staršího byl v Omicích vybudován v románském slohu kolem roku 1200. V 17. století byl upraven barokně. Od r. 1633 filiální kostel ve farnosti Rosice u Brna. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Počátky kostela sv. Jakuba Většího sahají do 14.století. Od roku 1502 se na stavbách podílel také architekrt A.Pilgram. 1592 byla zastřešena kostelní věž. Stojí na starších románských základech, odkrytých také při nedávných úpravách jeho okolí, kdy bylo nalezeno i několik koster.