Turistické cíle v okolí obce Sudice

Památkově chráněná zděná barokní sloupková boží muka jsou prvně zachycena již v I. vojenské mapování - josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783.

Jednoduchá čtyřboká zděná boží muka pocházející zřejmě z 2. čtvrtiny 19. století jsou prvně doložena ve II. vojenském mapování - Františkově probíhajícím v letech 1836-1852.

Jedna z posledních zachovaných drobných památek barokního typu. Původně orientační bod. Boží muka pozdně barokního původu zmíněna r. 1706. Trojboký zděný pilíř. V horní části obíhá korunní římsa. Ve výklencích zasazeny nekvalitní novodobé malby. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Trojboká zděná boží muka byla postavena patrně na počátku 19. století. Prvně jsou doložena r. 1826. Stavba je zajímavým krajinotvorným prvkem a cennou kulturně-historickou památkou chráněnou od r. 1958.

Kamenná sloupová boží muka u Protivanova pocházejí z 2. poloviny 19. století. Sakrální stavba na tomto místě je prvně doložena na III. vojenském mapování - Františko-josefském z let 1876-1878.

Boží muka - drobná, nově opravená památka stojící na rozcestí při obci Ostrov u Machochy.

Rozhledna na kopci Milenka je součástí areálu s jeskyní, které nechal vybudovat kunštátský mecenáš František Burian v r. 1931, aby tak poskytl práci nezaměstnaným v době hospodářské krize.

Myslivna pocházející patrně z poč. 19 stol. Pozoruhodná architektura se zcela vymyká okolní venkovské zástavbě. Myslivna je přízemní budova protáhlého obdélného půdorysu. Je zděné konstrukce s vnitřní cihlovou stěnou. Dům je mimořádnou historickou stavbou.

Hrad, přestavěný zámek. Vybudován ve 13. stol. pány z Boskovic. Po r. 1561 přebudován na renesanční zámek, za Aueršperků asi r. 1726 vyhořel. Opraven až v l. 1859-61 hrabětem Freissem v novorenesančním stylu. Dnes je na zámku domov důchodců.

Jezírko na dně opuštěného lomu s hojným výskytem obojživelníků. Tato mokřadní lokalita je od roku 1996 vyhlášena přírodní památkou.

Barokní budova byla postavena jako letní sídlo opatů kláštera Hradisko r. 1762 opatem Pavlem Ferdinandem Václavíkem. Po zániku kláštera využívána jako fara. V interiéru mj. k vidění kachlová kamna z r. 1762 a renesanční kalich z r. 1625. R. 1785 a 1818 fara vyhořela. V l. 1973 a 1998 rekonstruována.

Dřevěná rozhledna z roku 2007 u Březové nad Svitavou nese jméno fiktivního génia Járy Cimrmana, členové Divadla Járy Cimrmana se zúčastnili jejího otevření. Rozhledna, která je volně přístupná, je součástí naučné stezky Údolím řeky Svitavy. V roce 2018 byla restaurována.