Turistické cíle v okolí obce Žďárná

Největší přístupné jeskyně v ČR, tvořené dómy, chodbami a obrovskými propastmi. Jeskyně ve vápenci vytvořil Sloupský potok. Jsou bohaté na krápníkové útvary, byly zde nalezeny četné kosterní pozůstatky pravěkých zvířat i lidí. V době nacistické okupace byla v jeskyních podzemní továrna.

Téměř zaniklý hrad. Dle archeol. výzk. se zde žilo na konci 13. stol. V pís. pramenech zmiň. pouze r. 1391, kdy byl hrad již nesporně pustý. Zanikl požárem. Jméno hradu odvoz. od Smila, synovce Hartmana (maj. holštejnského dominia v lokalitě).

Kamenosochařská práce z r. 1733. Na čtvercové desce stojí socha světce v podživotní velikosti. Oděn v šat římského legionáře. U levého boku má vědro s vodou, kterou lije na hořící dům. Materiálem sochy je pískovec. Socha výtvarně doplňuje intravilán. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1973.

Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.

Barokní kamenosochařská práce. Autor neznámý. Na zadní straně podstavce dochován vytesaný pamětní nápis s letopočtem v záhlaví a s chronogramem. Na nízkém plintu socha světce v životní velikosti. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1973.

Barokní socha národního světce sv. Jana z Nepomuku v obci Malé Hradisko z druhé poloviny 18. století.

Socha neznámého umělce z r. 1717, v r. 2009 restaurována a prohlášena za tehdy nejlépe opravenou památku Jihomoravského kraje.

Sousoší husitských bojovníků. Sochy se nacházejí v lese na úbočí Velkého Chlumu, nedaleko je rozhledna Malý Chlum na stejnomenném kopci.

Keltské oppidum evropského významu v prostoru Drahanské vrchoviny. V minulosti proslavené zvláště nálezy jantaru, uvedeno i na mapě Komenského. Novodobé výzkumy odhalily nejedno překvapení ze života Keltů u nás.

Zbytky hrádku z konce 13.století, který se nachází na území vojenského újezdu.

Zřícenina jednoho z původně dvou šebetovských vodních mlýnů, který byl založen zřejmě někdy v 17. stol. Prvně je mlýn zakreslen na mapě z r. 1832. Dodnes zůstal zachován pouze jeho sklep.

Nejstarší zprávu o hradu představuje přídomek purkrabího na Veveří Ctibora z Grunbergu z r.1288. Po době ho získala cholinská větev rozrodu Bludovců. Asi byl dobyt při husitských válkách. Z hradu se prakticky nezachovalo žádné zdivo.