Turistické cíle v okolí obce Šebetov

Sloup se sousoším z r. 1726. Vrcholně barokní trojiční sousoší. Na kamenné desce osazen hranolový sokl. Nad hlavicí sousoší Nejsvětější Trojice se sedící postavou Boha Otce, nese na kolenou kříž s Kristem, u nohou má holubici s rozepjatými křídly, Ducha Svatého. Kulturní památka od r. 1964.

Socha krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad z roku 1885 na centrálním náměstí.

Sloup se sochou pochází z poč. 19. stol. Doklad výzdoby města a lidové zbožnosti. Skládá se z podstavce, vlastního sloupu a vrcholového sousoší Piety. Velká asi 60 cm. Hranolový podstavec s nápisy. Panna Marie drží na kolenou mrtvého Krista a natáčí jej k divákovi. Vytvořeno z maletínského pískovce.

Socha z doby kolem roku 1730. Autorem je Jiří František Pacák. Významná vrcholně barokní socha. Na válcovém podstavci umístěna socha Immaculaty s dítětem v životní velikosti. Materiálem je pískovec. V roce 2002 restaurována. Zápis do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Barokní pilíř pochází z druhé pol. 18. stol. Subtilní pilíř, na něm reliéfy světců. Klasické sousoší Piety. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Pískovcová socha světice umístěna na soklu. Na čele zrcadlo s nápisem SVATÁ ANNO ORODUJ ZA NÁS! Nad římsou místo pro sochu. Pravou ruku klade na hlavu Panny Marie a na levé drží Ježíška. Plastika je asi 1 m vysoká. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní skulptura z r. 1746. Na základnu dosedá vysoký hranolový podstavec s bočními volutami. Na čelní straně znak rodu Salmů–Neuburgů. Socha světce v obvyklém vyobrazení římského setníka v mírně nadživotní velikosti. Kamenická práce v duchu vrcholného baroka památkově chráněna od r. 1964.

Kamenosochařská práce z r. 1733. Na čtvercové desce stojí socha světce v podživotní velikosti. Oděn v šat římského legionáře. U levého boku má vědro s vodou, kterou lije na hořící dům. Materiálem sochy je pískovec. Socha výtvarně doplňuje intravilán. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1973.

Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.

Dynamicky pojatá barokní skulptura. Podstavec tvořen vysokým obdélným soklem s ustupujícími rohy. Na přední straně umístěn knížecí znak Salm–Neuburgů. Postava světce na nízkém podstavci. Sv. Jan oděn do kanovnického roucha s rochetou. Socha zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Pozdně barokní, autorsky neurčená socha pochází z r. 1754. Podstavec s rokokovými vázami po bocích. Na římse profilovaná patka nesoucí sochu světce. Stojí v klasickém kontrapostu oděn v kanovnické roucho. Doklad barokní zbožnosti. Socha restaurována. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Kamenosochařská práce z roku 1753. Na přední straně podstavce špatně čitelný nápis. Na zadní straně nečitelný nápis. Světec oblečen v kanovnickém rouchu. V pravé ruce má biret, v levici kříž s korpusem. Výška sochy 3,2 m. Socha r. 1973 zapsána do seznamu kulturních památek.