Turistické cíle v okolí obce Šošůvka

nebo vyberte

Šošůvka

Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK)
Nalezeno celkem 245 záznamů, 19 / 21 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Troyerstein
390.0 m. n.m.
Trojerov
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Rychtářov
Zámek byl postaven olomouckým biskupem hrabětem Ferdinandem Juliusem Troyerem z Troyersteina. Stavba byla dokončena roku 1755. Na přelomu 18. a 19. stol. byl zámek i celé okolí arcibiskupy upraven a dnes slouží jako byty.
 Újezd u Boskovic
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Újezd u Boskovic
Zaniklá tvrz, v písemných pramenech není zmiňovaná. Postavena byla patrně poč. 13. stol., jak lze usoudit z provedení a utváření opevnění. Z opevnění je krásný výhled na zříceniny hradu Boskovice, což vede k domněnce že právě odtud byl hrad dobýván.
 Vápenka
Velká Dohoda
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Šachtová vápenka z roku 1928 v místech, kde se již od středověku těžil vápenec a kde se v primitivních vápenkách pálilo vápno. Ve své době se jednalo o jedno z nejmodernějších zařízení.
 vápenka Malá dohoda
Holštejn
technická památka, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj
Vápenka Malá dohoda byla zbudována počátkem 30. let 20. století. Provoz vápenné pece probíhal do 70. let 20. století, v současné době se zde provádí pouze těžba a zpracování vápence.
 velká Löw-Beerova vila
315.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Svitávka
Velká Löw-Beerova vila byla postavena v l. 1900-1902 v téměř zámeckém stylu podle návrhu neznámého architekta v secesním slohu s neobarokními a klasicistními prvky. V pol. 30. l. 20. stol. upraveny interiéry podle projektu architekta Rudolfa Baumfelda. Dnes Úřad městyse Svitávka, škola a knihovna.
 Velký Chlum
464.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Bořitov
Novou opevněnou polohu zjistil v r. 1982 A. Štrof. Lokalitu chránily ze tří stran příkré svahy. Západní stranu tvoří protáhlý hřbet, na němž jsou popisovány dva nevýrazné podkovovité příkopy. Fortifikace neznámého stáří sloužila zřejmě jako jednorázové opevnění.
 větrný mlýn
455.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Ostrov u Macochy
Třípatrový větrný mlýn holandského typu postaven kolem r. 1865. V provozu do r. 1902. Mlýn vysoký 11,6 m a se čtyřmi perutěmi o průměru 11,6 m slouží jako soukromé rekreační obydlí s dochovaným mlecím složením ve 3. patře. Nepřístupný.
 větrný mlýn
620.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Němčice
Mlýn postavil r. 1840 mlynář Matuška na návrší nad obcí Němčice. Od r. 1925 sloužil již jen ke šrotování. Po r. 1945 přestal plnit i tuto funkci a sloužil jako dům posledního mlynáře až do r. 1965. V 70. letech 20. stol. přebudován k rekreaci, které slouží dodnes. V r. 2002 zrekonstruován.
 větrný mlýn
580.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Šošůvka
Mlýn zřejmě postavil před r. 1858 Josef Kala, který zemřel v r. 1866 při epidemii cholery. V r. 1888 měl mlýn vyhořet. Později sloužil jako dům rodině Šamalíkově. Po 2. světové válce mlýn zchátral. Donedávna byl na místě pouze drobný pahrbek. Dnes jsou odkryty asi jeden metr vysoké zbytky zdí.
 větrný mlýn
580.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Petrovice
Mlýn holandského typu vybudovali v r. 1849 Jakub Souček a Antonín Nečas. V r. 1922 mlýn zmodernizován. Později sloužil jako obydlí rodině Součkových. V r. 1964 vyhořel. V r. 1974 byl opraven a přebudován na penzion.
 Vícov
Ježův hrad
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Březina
Zřícenina hradu v místě pravěkého hradiště. Poprvé zmíněn v přídomku Henzlína z Vícova r. 1355. 1379 zastaven Ješkovi z Boskovic. Po poškození obléháním r. 1389 již zřejmě nebyl obnoven. Z rozlehlého hradu dochovány zříceniny hradeb, valy a příkopy.
 Vilémov
520.0 m. n.m.
zaniklá ves
ostatní, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Ruprechtov
Ves vznikla někdy ve 13. stol. a zanikla zřejmě na počátku 15. stol., kdy její obyvatelé odešli či vymřeli. Jediná zmínka o vsi pochází z r. 1563, kdy byla již pustá. Přesná lokalizace Vilémova byla zjištěna r. 1953 profesorem MUDr. Černým. S lokalitou těsně sousedí louka se třemi staletými smrky.