Turistické cíle v okolí obce Sloup

Kateřinská jeskyně je součástí Moravského krasu. Je přístupná od r. 1910. Hned za vstupem do jeskyně je tzv. Hlavní dóm, největší veřejnosti přístupný podzemní dóm v ČR. Má výbornou akustiku a pořádají se zde koncerty. Jeskyně je bohatá na krápníkovou výzdobu, raritou jsou dlouhé hůlkové stalagmity.

Barokní klášter se špitálem byl postaven v letech 1751-84. Čtyřkřídlý areál kolem čtvercového dvora, severní stranu tvoří obdélný orientovaný kostel. Součástí areálu dochovaná barokní lékárna. Dnes slouží jako noviciát řádu a léčebna.

Klášter milosrdných sester sv. Vincence z Pauly založil v r. 1857 hrabě Alfons Mensdorff-Pouilly. V letech 1877-78 byla budova zvýšena o jedno patro a v r. 1879 rozšířena o mateřskou školu. Ke zrušení kláštera došlo v r. 1948. V r. 2003 byla budova při rekonstrukci upravena na hotel.

Na místě dřevěného kostelíka postaven v letech 1617-1633 raně barokní chrám. V kostele umístěny Vranovské jesličky s mechanickým pohonem a hudebním automatem. Pod kostelní lodí je krypta rodu Liechtensteinů, v roce 1820 doplněna empírovou hrobkou.

Skromné terénní pozůstatky dřevěného hrádku v jižní části města Blanska nad říčkou Punkvou. Objeven a zkoumán památkářem J. Štětinou, zveřejněn v r. 2019. Hrádek datován dle keramiky na přelom 13.-14. stol.

Původní televizní a rozhlasový vysílač byl vystavěn v l. 1956 až 1958 v Drahanské vrchovině ve výšce 600 m.n.m. a měřil 322 metrů. V letech 1984 až 1986 byl stávající stožár demontován a těsně vedle byl postaven nový o celkové výšce 340 metrů.

Jedna z vyhlídek do údolí Pustého žlebu na cestě od Punkevních k Sloupsko - šošůvským jeskyním, na skalní stěně vysoké 100 m, nad umělým vchodem do Amatérské jeskyně. Též jedno ze zastavení naučné stezky Macocha.

Větrný mlýn postavil r. 1866 Jakub Veselý. Od r. 1925 ho vlastnil Josef Pokorný a jeho rodina. R. 1944 mlýn zničila vichřice. Byl opraven a mlelo se zde do r. 1949. Poté chátral. Částečně byl opraven r. 1953. R. 1967 mlýn koupila rodina současného majitele a v l. 1972 a 1995 byl opraven.

Kostel byl postaven v l. 1718-1750 (náhradou za dva starší kostely) díky fin. daru Zuzany Kateřiny L. z Dietrichsteina. Poutní areál navrhl architekt Jan Blažej Santini. R. 1844 kostel částečně vyhořel. R. 1945 byl při výbuchu poškozen, poté opraven. V l. 1974-1992 prošel kostel velkou rekonstrukcí.

Menší barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v horní části Bukovinky. Spojován se zázračným zjevením Panny Marie v r. 1210. Starší románská stavba ze 13. století byla za husitských válek poničena, ale brzy obnovena. V r. 1772 vyhořela a r. 1773 nahrazena současným barokním kostelem s průčelní věží.

Pozdně barokní kostel byl postaven mistrem Malenovským ze Slavkova v letech 1781-1783 na místě staršího kamenného kostelíka. V r. 1849 byl prodloužen a spojen s dříve samostatnou věží. Někdy v té době byla postavena také fara. V r. 1936 postavena nová sakristie.

Kostel s farou byl založen v r. 1255 rajhradským klášterem. V l. 1680-1687 došlo k raně barokní rozšiřující přestavbě původně gotického kostela. Ve věži jsou zavěšeny 4 zvony - Královna nebes, Zvon chvály, Král slávy a Zvon mrtvých z 15., 16. a 20. stol.