Turistické cíle v okolí obce Kvíček

Zámek byl vybudován v 16. nebo 17. stol. rodem Ledeburů na místě starší gotické tvrze. R. 1770 založen zámecký park. Od r. 1945 vlastnili zámek různé státní instituce. Od října r. 1994 byl v majetku obce Peruc, od r. 2007 v soukromém majetku. Na zámku je galerie obrazů Pamětní síň E. Filly.

Kolej založená v roce 1658 Bernardem Ignácem Bořitou hrabětem z Martinic, dostavěna roku 1660. Piaristům sloužila do r. 1939, poté sídlo muzea a knihovny. Dochována kolejní kaple Zasnoubení P. Marie s oltářním obrazem z roku 1727.

Skalní útvar sloupcovitého tvaru (výška 8 m, plocha 6x2 m) připomíná skály pískovcových skalních měst, budovaný ale mnohem staršími karbonskými horninami - arkózové pískovce až slepence slánského souvrství. Výrazné projevy exogenních geologických sil. Přírodní památka od r. 1986.

Dům Poldihaus pochází z roku 1903. Autorem je architekt Josef Hoffmann. Jedná se o jednoduchou účelovou stavbu inspirovanou anglickou architekturou. Průčelí kombinuje režné struskové zdivo, nečleněnou omítku a různé kovové prvky. Dnes slouží jako hotel a pojmenován je po původním architektovi.

2. NEJSTARŠÍ STAVBA LIDOVÉ ARCHITEKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

Pomník Eduardu Beyerovi (1829-1871), který pokračoval po svém otci Františkovi v rozvoji těžby černého uhlí u obce Libovice na Slánsku, nechala r. 1879 postavit jeho manželka spolu s horníky na věčnou paměť úspěšnému zaměstnavateli.

Socha sedícího Josefa Jungmanna na podstavci zhotovena roku 1874 z jemnozrnného pískovce na vlastní náklady místním kameníkem Františkem Kdýrem. První oprava již v r. 1888. Roku 1993 sochu restauroval akademický sochař Petr Váňa. Zřejmě první pomník postavený tomuto národnímu buditeli v Čechách.

Pomník Jana Husa postaven r. 1920. Pomník ozdoben kalichem a nápisem. V roce 2015 opraven a doplněn novou výsadbou.

Na oslavu vzniku samostatného státu r. 1919 vztyčen památník Mistra Jana Husa. R. 1920 přidána bronzová plaketa s Husovým vyobrazením. Autorem sochař Stanislav Sucharda. Přístup je možný po polní cestě, která stoupá jižním směrem z obce.

V Zákolanech r. 2020 odhalen pomník železničního neštěstí z 25. ledna 1964. Tragédii nepřežilo 14 lidí. Autor Martin Frind. Pomník ze žulového bloku z Příbramska. Na něm jména zemřelých, křestní jméno a příjmení. Symbolicky je roztíná kovová trhlina. Symbol něčeho, co se už nikdy nemůže spojit.

Socha odhalena r. 1892. Zhotovena podle návrhu Františka Hergessela a Františka Procházky. Materiál pískovec. Vysoký hranolový podstavec. Dřík se nahoru mírně zužuje. Postava oděna v kněžské roucho. V rukou drží knihu. Na čelní zadní straně podstavce nápis. Památkově chráněno od r. 1967.

Pomník postaven roku 1934 na památku stého výročí písně Kde domov můj. Vybudovali tuchoměřičtí sokolové. V současnosti se již na pomník zapomíná. Zarůstá plevelem a náletovými dřevinami.