Turistické cíle v okolí obce Kvíc

Mohylové pohřebiště v lese Hora patří k významným lokalitám mohylové kultury střední doby bronzové z 13. – 11. století př. Kr. Celkem zde bylo objeveno 64 mohyl různé velikosti a stáří (41 z nich bylo archeologicky prozkoumáno již v 19. století).

Muzeum české vesnice je dalším z mnoha zajímavých míst v Peruci. Nachází se v budově barokní sýpky v zahradě zámku.

Muzeum je umístěno v domě, kde za protektorátu bydlela rodina Popperů. Jsou zde vystaveny předměty a dokumenty spjaté se životem spisovatele. Malá část expozice je věnována historii Buštěhradu.

Pískovcový náhrobek osazený v ohradní zdi. Datován v nápisu rokem 1675. Nákladný raně barokní náhrobek připomínající tragickou událost. Obdélníkový tvar završený výrazně vzepjatou profilovanou římsou. Zachován je v dobrém stavu. Památkově chráněn od r. 1967.

Jednopatrový barokní dům zv. Nedvědovský. Dochovaný arkýř původně renesanční upraven v baroku. Nad vchodem plastika medvěda datovaná rokem 1779. Do dnešní podoby upraven na konci 18. a 19. století. V r. 1958 zapsán do seznamu nemovitých památek.

Zaniklá tvrz. R. 1397 získal dolní část vsi Pech z Neprobylic. R. 1437 se Pechova vdova Anna vdala za Vaňka z Hřivic. Ten postavil tvrz, na které sídlili jeho potomci více než sto let. V r. 1560 v majetku Mikuláše Kozelky z Hřivic, ten ji prodal r. 1572 Václavovi Pětipeskému. Poté tvrz zanikla.

Tvrz postavená asi ve 14. stol. R. 1316 se zmiňuje Michal z Neprobylic. Až r. 1552 se píše přímo o tvrzi v majetku Jiřího z Neprobylic. R. 1527 získána Václavem st. Pětipeským, který ji r. 1588 renesančně přestavěl. R. 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic, poté sloužila jen hospodářským účelům.

Nový židovský hřbitov z r.1835. Poslední pohřeb kolem roku 1950. Dochováno 239 náhrobních kamenů, nejstarší z roku 1859.

Nový židovský hřbitov založen někdy před rokem 1840. Nejstarší čitelné náhrobky jsou z roku 1839. Poslední pohřeb se zde konal roku 1985. Na okraji hřbitova je opravená márnice. Hřbitov je volně přístupný.

Obelisk z pískovcových dílů. Stojí na mírně komolé základně. Na základně připevněny litinové desky s nápisy. Dnes dochovány jen fragmenty nápisů. Obelisk 10 m vysoký. Pochází z roku 1847, postaven k uctění památky Karla Clam-Martinice.

Rozsáhlé zříceniny hradu z konce 13. století založeného Rokycanskými. V 15. století přestavěn a rošířen. Od roku 1666 již uváděn jako pustý. V letech 1700-1712 znovu opraven až v r. 1773 po konfiskaci se definitivně stal ruinou.

Bývalý Okresní dům, později Společenský dům, od r. 1954 Středočeská vědecká knihovna. Pozdně secesní budova s prvky české moderny. Stavba z let 1909-1911. V interiéru dochované litinové zábradlí s osvětlením. V letech 2003-2005 rozsáhlá rekonstrukce.