Turistické cíle v okolí obce Kvíc

Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.

Tvrz Šafránov byla kamenné stavení, původní renesanční jádro v 17., 18. a 19. st. upraveno a rozšířeno. Část o dvou podlažích se dvěma okenními osami měla střechu valbovou stejné výšky jako střecha mansardová. Stavba ze seznamu kulturních památek vyňata v roce 1985. Ve 20. stol. demolována.

Skanzen přibližující výrobu dřevěného uhlí, stavění milířů, ukázky ze života uhlířů a dalších souvisejících činností.

Městečkem čili městysem je Vraný od r. 1513. Původní lehčí ohrazení zajišťovaly dvě brány. Dochovala se Východní, zv. Slánská s brankou pro pěší. Její renesanční podoba byla barokně upravena, do kartuše vložený znak pochází z 19. století. Rekonstrukce provedena v r. 2004.

Minerální pramen, který dal podle pověsti vzniknout městu Slaný. V 19. století byly v těchto místech založeny lázně, uzavřeny byly v roce 1938. Na jejich místě dnes stojí požární zbrojnice.

Gotická tvrz vybudovaná ve 14. století, kolem r. 1571 přestavěná renesančně. Za třicetileté války byla tvrz vypálena a zpustla. Zbytky slatinské tvrze jsou zabudovány v budovách statku a zcela splynuly s pozdějšími budovami a nejsou již patrné.

Sloup s vyobrazením Panny Marie Staroboleslavské pochází z doby okolo roku 1700. Neznámý autor. Osazen na odstupňovaném podstavci s konkávně vykrojenými křídly. Výška sloupu 5 m. Sloup restaurován v roce 1992. Památkově chráněn od r. 1967.

Barokní sloup se sochou Panny Marie vystavěn v 17. stol. Na dvoustupňovém pískovcovém podstavci sloup s kompositní hlavicí. Hladký dřík ukončen krychlovou hlavicí s volutami. Soška Panny Marie v podživotní velikosti. Na pravé ruce drží Ježíška. Památkově chráněno od r. 1967.

Pískovcová skulptura z 1. pol. 19. stol. Stojí na vyvýšeném místě nad návsí. Postavena u průčelí kaple sv. Floriána. Sv. Anežka Římská ztvárněna s beránkem v náručí. Oděna v zřasených šatech. Socha památkově chráněna od r. 1958.

Sloup snad z doby Karla IV. Původně stával u kostela sv. Václava v Ovčárech, který je spojen s vinařskou tradicí Slánska. Dnešní kopie Václava Nejtka je z roku 1943.

Zámek byl původně gotickou tvrzí z r. 1460. V r. 1586 přestavěn na renesanční arkádový zámek s gotickou věží. Do r. 1798 patřil rodu Martiniců. V pol. 18. stol. znovu upraven, ale zachoval si původní vzhled. V zámecké zahradě salla terrena z r. 1730.

Zbytky zřejmě strážního hrádku (dle některých odborníků spíše tvrze) nejasného původu. A. Sedláček uvádí pověst, že Sobín byl sídlem loupeživých rytířů – kouzelníků, kteří zde měli velikou knihovnu, z níž snad pochází Stochovský misál.