Turistické cíle v okolí obce Skořenice

Trojiční sousoší z r. 1786 je kvalitní barokní prací regionálního kameníka. Na segmentové římse je na nízkém profilovaném soklu sousoší Nejsvětější Trojice. Sedící Bůh Otec drží kříž s ukřižovaným Kristem, u nohou je holubice Ducha svatého. Sousoší restaurováno v r. 2006 a zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2008.

Trojiční sousoší z r. 1786 je kvalitní barokní prací regionálního kameníka. Na segmentové římse je na nízkém profilovaném soklu sousoší Nejsvětější Trojice. Sedící Bůh Otec drží kříž s ukřižovaným Kristem, u nohou je holubice Ducha svatého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sousoší pochází z roku 1869. Na sloupu umístěny reliéfy Bolestné Panny Marie, Máří Magdalény a sv. Josefa. Stojí u silnice vedoucí ze Sloupnice do Netřeby v hruškové aleji.

U cesty směřující k poutní kapli Panny Marie Pomocné stojí kamenné sousoší Nejsvětější Trojice s Pannou Marií. Drobné sousoší na čtyřbokém profilovaném pilíři je tvořeno sochami Boha Otce, Syna a Ducha svatého. Korunují Pannu Marii. Panna Marie sedí uprostřed ve splývavém jednoduchém rouchu.

Kovové sousoší Vzkříšení Ježíše Krista stojí na místním hřbitově. Autorem je umělecký kovář František Bečka. Monumentální sousoší vytvořeno z kované oceli, zinku a mědi. Umístěno na masivním pískovcovém podstavci, celkově je vysoké 5,5 metru. Socha Krista má výšku 213 cm. Sousoší kromě Ježíše tvoří ještě postavy Panny Marie a Máří Magdalény.

Budova pochází z 15. století a stojí na vysokomýtském náměstí. Dnešní vzhled pochází z klasicistní přestavby. Moderní přístavbou propojena s bývalou šatlavou. Komplex slouží jako turistické informační centrum, Městská galerie a Muzeum českého karosářství.

První zmínka o vsi je z r. 1372, kdy ji prodává Diviš z Popovce panům z Chlumu. V r. 1405 zde umírá Jan řečený Košumberk, stavitel tvrze či menšího hradu. Po něm je Štěnec provolán jako odúmrť, ale v r. 1407 je verdikt změněn a je dán Janovi z Chlumu. V r. 1417 se už tvrz neuvádí.

V r. 1519 kupuje ves Mikuláš Sudlička z Borovnice. On, či jeho synové, zde budují tvrz zmiň. až v r. 1589, kdy je maj. Václav Sudlička. V r. 1631 je v majetku jeho dcer Kunky a Hedviky. V r. 1654 získává panství Jan Fridrich z Trautmannsdorfu a nechává ho zpustnout. Po r. 1654 se již nepřipomíná.

Barokně klasicistní budova z r. 1782 v místě renesanční synagogy zničené požárem v r. 1779. Za 2. sv. války zpustošena, po válce sklad a prodejna plynu. Od 90. l. 20. stol. zde sídlí Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka.

Jádro, valy a příkopy vodního tvrziště nezaznamenaného v pramenech v lese poblíž Kosteleckých Horek. Okrouhlý pahorek jádra obklopen vodním příkopem a valem v sousedství rybníka.

Dvůr s tvrzí připomínaný poprvé r. 1577, kdy statek držel Hanuš Haugvic z Biskupic. Později za Oty z Oppersdorfu r. 1626 došlo k přestavbě týnišťského dvora a snad i tvrze. Tvrz se do dnes nejspíše nedochovala, zachovány jen zbytky budov dvora.

Postaven za Františka Filipa Šternberka r. 1745 při jižním okraji obory, nejprve snad dřevěný, později přízemní lovecký zámeček s mansardovou střechou. Jeho syn, též František Filip ze Šternberka r. 1795, zámeček přestavěl na myslivnu (Jägerhaus).