Turistické cíle v okolí obce Helvíkovice

Nedaleko Rokytnice v Orl. horách v lesích zvaných Suchá, na kopci Na hradě, býval malý hrádek. Ještě v 19. stol. zde byly skromné pozůstatky, které byly zničeny zalesněním lokality. Datace je velmi neurčitá, snad do období kolonizace kraje do přelomu 13. a 14. stol.. Písemné prameny k místu nemáme.

V r. 1519 kupuje ves Mikuláš Sudlička z Borovnice. On, či jeho synové, zde budují tvrz zmiň. až v r. 1589, kdy je maj. Václav Sudlička. V r. 1631 je v majetku jeho dcer Kunky a Hedviky. V r. 1654 získává panství Jan Fridrich z Trautmannsdorfu a nechává ho zpustnout. Po r. 1654 se již nepřipomíná.

Barokně klasicistní budova z r. 1782 v místě renesanční synagogy zničené požárem v r. 1779. Za 2. sv. války zpustošena, po válce sklad a prodejna plynu. Od 90. l. 20. stol. zde sídlí Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka.

Synagoga v Žamberku byla postavena na místě židovského obecního domu r. 1810. Židovské náboženské obci sloužila do r. 1939. Za války v ní byl sklad obilí, po válce skladiště věcí zabavených odsunutým Němcům. Roku 1947 ji získala Čs. církev husitská, která ji nechala v letech 1950–1954 přestavět.

Zřícenina gotického strážního hradu, existujícího ve 13. až 15. století. Úkolem hradu bylo střežit starou obchodní stezku, která přes Moravu, Kladsko a Polsko spojovala už od pravěku sever a jih Evropy.

Tyršova rozhledna z r. 1932 ve výšce 468 m n. m., ve tvaru husitské hlásky je kopií táborské rozhledny. Od originálu se liší sadou oken pod špicí věže a odlišně navrženým kamenným přízemím. Autorem je architekt prof. Theodor Petřík, výška je 20 m.

Vodní nádrž Pastviny I. a Pastviny II. vznikla zatopením prostor vykáceného lesa a zemědělských lučních ploch na řece Divoká Orlice. Stavba probíhala od roku 1933 do roku 1938. Je to poslední hráz, která byla stavěna z kamene. Výška koruny hráze činí 31,3 m, šířka v koruně 6,5 m.

V r. 2017 archeologicky potvrzený hrad Vamberk nad řekou Zdobnicí. Písemná zmínka r. 1341, vznik snad ve 13. stol., přesný zánik není znám. V době třicetileté války vyhořel a následně přeměněn v dvorec. Dochované malé kousky zdiva a zasypané sklepy. Díky zástavbě nelze přesně definovat jeho podobu.

Poprvé je doložen v roce 1356, když Karel IV. kupoval potštejnské panství od synů Mikuláše z Potštejna. Zaniká zřejmě ještě před koncem 14. století. Údaje o tom, že Velešov je pozůstatkem templářského kláštera, z jehož zřícenin byl později postaven hrad Potštejn, patří k neprokázaným pověstem.

Rozhledna se nachází na vrchu Kastel severně od Vrbic na kótě 445. Hlavní konstrukce je dřevěná, doplněná točitým ocelovým schodištěm. Výška rozhledny je 30 m, dvě vyhlídkové plošiny ve výšce 11 a 25 m a na návštěvníka čeká 118 schodů.

R.1568 Karel Žampach postavil na místě zámku dům. V r.1575 Mikuláš z Bubna postavil renesanční zámek. R.1668 František Adam z Bubna barokně upravil. R.1809 Verian Alfred Windischgrätz modernizoval rokokově. Poč.20.stol. Otakar Parish upravil secesně.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1300, brzy připadl Janovi Lucemburskému a byl zast. pánům z Lipé. Po r. 1347 páni ze Smojna. R. 1355 dobyt pro loupežnictví (Jan Pancíř ze Smojna) vojsky Karla IV. V l. 1367–1574 v maj. Žampachů z Potštejna. R. 1540 zpustlý.