Turistické cíle v okolí obce Trpík

Socha pochází z r. 1708. Vysoký hranol zdobený na východní straně akantovou kartuší. Nad kartuší okřídlená hlava andílka. Římsa nad kartuší s letopočtem 1708, socha světce v tradiční podobě. Pravá ruka nese krucifix. Od r. 1964 ve státním seznamu kulturních památek.

Pískovcová socha světce pochází z roku 1663. Kvalitní kamenosochařská práce od neznámého autora vznikla takřka 60 let před beatifikací světce. Svatý je ztvárněn v mírně podživotní velikosti, v oděvu kanovníka s charakteristickou kožešinovou pláštěnkou. Výška sochy 170 cm. Materiálem je pískovec. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Pozdně barokní světecká socha z r. 1792 stojí při cestě ke kostelu. Doklad regionální kamenosochařské tvorby ze závěru 18. stol. Postava na dvojdílném podstavci. Na čelní straně kartuše s květinovým motivem a nápisem. Světec v obvyklém úboru i postoji. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Vrcholně barokní světecká socha sv. Jana Sarkandra. Pochází z r. 1725. Na soklu stojí světec v rozevlátém kněžském rouchu a s biretem na hlavě. V pravici svírá knihu. Levá ruka je zdvižena. Od r. 1964 socha zapsána do seznamu kulturních památek. R. 2004 restaurována.

Socha sv. Prokopa je z r. 1864. Stojí na soklíku, umístěném na římse podstavce. Stojící mužská postava v biskupském oděvu s mitrou. Rukou se opírá o berlu, opřenou o hlavu ďábla, který mu leží na pravé straně u nohou. Socha z 2. poloviny 19. století zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pozdně barokní socha světce v tradičním ikonografickém provedení vytvořena r. 1762. Po stranách šňůrky střapců, vpředu medailon s rokajovými motivy. Světec se pravou rukou se opírá o žerď praporu, v levici má maršálskou hůl, na hlavě knížecí korunu. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Soubor dvou barokních soch. Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého autorsky neurčená. Světec v životní velikosti. Barokní, autorsky neurčená pískovcová socha moravského mučedníka Jana Sarkandra z r. 1722. Socha stojí na trojbokém podstavci s okosenými rohy. Obě sochy památkově chráněny.

U kostela sv. Jakuba Staršího stojí pět soch svatých. Jde o sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, sv. Barboru, sv. Kateřinu a sv. Václava. Nejmladší je socha sv. Václava z roku 1908. Sochy zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

Soubor barokních soch byl vybudován počátkem 18. století. Je dílem sochaře Jana Sturmera. Soubor soch je rozmístěn na přístupové cestě ke kostelu. Na sloupech jsou sochy Panny Marie Immaculaty, sv. Barbory, sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a dalších svatých a dále sousoší Kalvárie.

Autorsky neurčené barokní sousoší Kalvárie. Hodnotný příklad regionální kamenosochařské produkce. Na podstavci je osazen kamenný kříž, Po obou stranách stojí sochy P. Marie a sv. Jana. Materiálem sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sousoší stojí před západním průčelím kostela. Pochází z roku 1800. Příklad dlouhého přetrvávání pozdně barokních forem. Na podstavci je vztyčen kříž na skalisku s lebkou. Na kříži korpus Krista. Po stranách kříže postavy Panny Marie a sv. Jana. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sousoší Rozloučení Krista s Pannou Marií pochází z roku 1722. Autorství nelze přesně určit. Sousoší v mírně podživotní velikosti. Osazeno na okraji mostu přes říčku. Vpravo stojí Panna Marie a vlevo Ježíš Kristus. Památkově chráněno od roku 1958.