Turistické cíle v okolí obce Lanškroun-Ostrovské Předměstí

Partyzánský bunkr partyzánské jednotky Sever Zábřeh při žluté turistické značce mezi Pivonínem a Drozdovem na úpatí Třemše 549 m n.m., odkud je krásný výhled na Jeseníky a Zábřežskou vrchovinu.

Patron obce svatý Prokop má v Dlouhé Třebové dvě sochy. Světce s berlou ukoval umělecký kovář František Bečka. Socha měří přes 2 metry. Je kovaná a svařovaná a její podoba se vyznačuje měděnou patinou. Světec je zobrazen jako poustevník s berlou, ke které je obojkem připoután ďábel v podobě draka.

Pomník Járy Cimrmana v Letohradě. Další z míst, které tento český velikán navštívil a zanechal zde stopu.

V parku po bývalém hřbitově u kostela sv. Máří Magdalény umístěn památník rakousko–pruské války z roku 1866. Náhrobek šestnácti padlých pruských husarů ponechán u kostela. Vysoký kónický čtyřboký pilíř, na jehož vrcholu ukončeném jehlanem, sedí na kouli orlice. Pomník odhalen r. 1904.

Pomník Svobody odhalen r. 1924. Dominantní surovinou rula, čelní kámen žulový. V popředí přírodní pískovec. Stavba provedena svépomocí. Na nejvyšším místě mohyly letopočet 1924. Pomník s plaketami Jana Husa, Jana Žižky a Tomáše Garriqua Masaryka. Obnoven r. 2007. Nově osazen emblémy a kalichem.

Porodní tábor zřízený za 2. svět. války pro těhotné ženy a matky s dětmi nasazené na nucené práce z tehdejších východních okupovaných území. Vznikl z ubytoven připravených pro stavební dělníky na plánované dálnici. V provozu od r. 1942 do dubna 1945. Na místě pomníky z let 1955 a 1985.

Poutní kaple Panny Marie Pomocné z roku 1819 nahradila původní kapli, která shořela r. 1787. Průčelí člení čtyři pilastry nesoucí profilovanou korunní římsu. Na ní spočívá atika s nápisem AVE MARIA. Sedlová střecha nese čtyřbokou dřevěnou věž s křížem. Sakristie s valbovou střechou přiléhá k jižní straně kaple.

V r. 1864 postavena kaple a r. 1875 nad jejím presbytářem vybudován současný kostel. Poutě se zde konají od roku 1885. Vnitřní zařízení kostela novogotické. Před kostelem postaveno čtrnáct kapliček. Kostel měl 3 zvony, nyní zachován pouze jeden ze 70. let 20. stol.

Jednoduchá renesanční stavba stojící volně na náměstí. Vchody zdobí portály s diamantovou bosáží a reliéfně zdobeným architrávem. Dvě sedlově střechy budovu rozdělují. Z jedné strany připojena hranolová věž. Zdobeno sgrafitem.

Městský dům z r. 1547. Později změněn na reprezentativní radnici. Celkovou modernizaci pak prošel na konci 20. století. Nad vstupem do budovy kamenná deska se znakem Bohdaneckých z Hodkova. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1981.

Zaniklý hrádek nad vsí Červená u Letohradu. Písemné prameny zcela chybí. Pravděpodobně vznikl jako opěrný bod v době hustiských válek a brzy nato zanikl. V té době patřilo Kyšperecko rodu Žampachů z Potštejna. Hrad měl vojenskou funkci.

Zámek byl postaven v letech 1698–1712, ale již roku 1714 vyhořel a byl téměř celý zbořen. Torzo zámku bylo roku 1802 upraveno na hostinec. V roce 1945 byl zestátněn a dnes je v majetku města, které pro něj hledá využití.