Turistické cíle v okolí obce Horní Třešňovec

Pozdně barokní socha pochází z r. 1771, autor Alexius Czyliak. Na dvojstupňovém soklu tvarovaný vysoký podstavec. Na podstavci socha světce v životní velikosti. Sv. Jan Nepomucký drží krucifix a palmovou ratolest. Socha památkově chráněna od roku 1958.

Pískovcová socha světce pochází z roku 1663. Kvalitní kamenosochařská práce od neznámého autora vznikla takřka 60 let před beatifikací světce. Svatý je ztvárněn v mírně podživotní velikosti, v oděvu kanovníka s charakteristickou kožešinovou pláštěnkou. Výška sochy 170 cm. Materiálem je pískovec. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1749. Hodnotné dílo pozdně barokní tvorby dílny působící ve 2. pol. 18. stol. v oblasti Ústeckoorlicka. Na římse oblaka a na nich tři andílci. Světec v tradičním obleku, v esovitě prohnutém postoji. R. 2005 socha restaurována. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Autorsky neurčená světecká socha z r. 1826. Dokumentuje kvalitu dobové regionální kamenosochařské produkce v regionu. Postava je v tradičním schématu, s biretem a křížem v rukou. Nad hlavou má svatozář s pěti hvězdami. Rekonstrukcí prošla r. 2018. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1996.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí u mostu přes říčku Třebovku. Socha v mírné podživotní velikosti stojí na trojdílném podstavci z pískovcových kvádrů. Svatý Jan Nepomucký je v doprovodu menších postav. Ty však mají uražené hlavy. Doklad vandalismu.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Jablonném nad Orlicí je hodnotným dokladem barokní sochařsko-kamenické regionální produkce z r. 1729. Od r. 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Socha sv. Prokopa je z r. 1864. Stojí na soklíku, umístěném na římse podstavce. Stojící mužská postava v biskupském oděvu s mitrou. Rukou se opírá o berlu, opřenou o hlavu ďábla, který mu leží na pravé straně u nohou. Socha z 2. poloviny 19. století zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Soubor dvou barokních soch. Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého autorsky neurčená. Světec v životní velikosti. Barokní, autorsky neurčená pískovcová socha moravského mučedníka Jana Sarkandra z r. 1722. Socha stojí na trojbokém podstavci s okosenými rohy. Obě sochy památkově chráněny.

U kostela sv. Jakuba Staršího stojí pět soch svatých. Jde o sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, sv. Barboru, sv. Kateřinu a sv. Václava. Nejmladší je socha sv. Václava z roku 1908. Sochy zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sousoší stojí před západním průčelím kostela. Pochází z roku 1800. Příklad dlouhého přetrvávání pozdně barokních forem. Na podstavci je vztyčen kříž na skalisku s lebkou. Na kříži korpus Krista. Po stranách kříže postavy Panny Marie a sv. Jana. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Autorsky neurčené barokní sousoší Kalvárie. Hodnotný příklad regionální kamenosochařské produkce. Na podstavci je osazen kamenný kříž, Po obou stranách stojí sochy P. Marie a sv. Jana. Materiálem sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sousoší Nejsvětější Trojice korunující Pannu Marii je tvořeno třemi na sebe položenými a ustupujícími deskami s reliéfem sv. Františka z Assisi. Tvoří je postava Ježíše Krista, Boha Otce a mezi nimi klečí postava Panny Marie se sepjatýma rukama. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1996.