Turistické cíle v okolí obce Kunvald

nebo vyberte

Kunvald

Pardubický kraj,  Ústí nad Orlicí  (UO)
Nalezeno celkem 132 záznamů, 9 / 11 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Potštejn
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Potštejn
Got. tvrz z 2. pol 15. st., v pol. 16. st. přestavěna Hrzány renesančně. V 17. st přestavěna raně barokně Záruby z Hustířan, pozdně barokní přestavba v pol. 18. st. za hrabat Horbuval-Chamare. Čyřkřídlá patrová budova je krytá mansardovou střechou.
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Žamberk
Klasicistní jednopatrová budova s hranolovou vížkou postavená r. 1810, městští zastupitelé zde sídlí od r. 1814. Zdobená pískovcovým schodištěm a znakem města nad vstupem. Vlevo od hlavní budovy přízemní stavba s volutovým štítem – dvoukřídlá vrata sloužila pro výjezd tehdejšího hasičského sboru.
 rodný dům Prokopa Diviše
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Žamberk
V obci Helvíkovice (dnes součást Žamberku) se 21. srpna 1698 narodil vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš. Kousek od Divoké Orlice stojí Divišův rodný dům. Vedle domku stojí kopie původního bleskosvodu.
 Rokytnice v Orlických horách
573.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Rokytnice v Orlických horách
Původně vodní tvrz z r.1567 nechal Kryštof Mauschwitz z Armenruh v roce 1600 zbořit a postavit pozdně renesanční zámek. Svoji současnou podobu dostal v r. 1855 za hraběte Josefa z Nostic. Zajímavá je výzdoba zámecké kaple v prvním patře.
 Rotnek
395.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Pardubický kraj, Červená
Zaniklý hrádek nad vsí Červená u Letohradu. Písemné prameny zcela chybí. Pravděpodobně vznikl jako opěrný bod v době hustiských válek a brzy nato zanikl. V té době patřilo Kyšperecko rodu Žampachů z Potštejna. Hrad měl vojenskou funkci.
 Różanka
420.0 m. n.m.
Rosenthal
zámek, zřícenina, nepřístupno, Polsko, dolnośląskie
Panský dvůr se zámkem byl vybudován někdy v 17. století a sloužil jako sídlo správy majetku. Později byl areál upravován. Po roce 1945 začal chátrat. V současnosti ze zámečku zůstaly pouze obvodové zdi. V nedávné době byla opravena kaplička a holubník.
 Rychmberk
463.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Liberk
Hrad, z něhož se dochovaly pouze terénní nerovnosti, vznikl asi na přelomu 13.–14. století. Roku 1425 byl dobyt východočeskými husity, podruhé byl hrad dobyt roku 1457 vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Roku 1495 se uvádí jako pustý.
 silniční most č. 312-006
480.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Pastviny
Dvouobloukový železobetonový most přes pastvinskou přehradu byl vybudován v letech 1932-1936. Jeho celková délka 122,4 m, rozpětí oblouků činí 42,5 m. Prochází po něm silnice II/312 z Žamberka do Králík. Od roku 1994 je most kulturní památkou.
 Skalka
406.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, České Libchavy
Tvrziště je nepřímo uváděno poprvé v souvislosti se vsí České Libchavy roku 1360, kdy zde sídlil Petr Hrb ze Žamberka. Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543. Objekt zanikl pravděpodobně v 2. polovině 16. století nebo za třicetileté války.
 sloup se sochou Panny Marie Immaculaty
427.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Jablonné nad Orlicí
Barokní sloup se sochou Panny Marie Immaculaty na náměstí v Jablonném nad Orlicí je dílem neznámého sochaře z r. 1748. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.
 socha Panny Marie
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Pěčín
Socha nedaleko kostela v Pěčíně z r. 1795. Nechal ji vytvořit hrabě Adam z Bubna a z Litic, dílo řezbáře Aloise Cyriaka, kameníka Kodytka z Klášterce a Matěje Ledviny ze Žamberka. Opravena r. 1862 a znovu r. 1898.
 socha Rampepurdy
615.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Rampuše
Pomník postavy románu Karla Poláčka Bylo nás pět, Rampepurdy rampušácké. Socha je dílem akademického sochaře Michala Moravce z Hořic.