Turistické cíle v okolí obce Písečná

nebo vyberte

Písečná

Pardubický kraj,  Ústí nad Orlicí  (UO)
Nalezeno celkem 243 záznamů, 14 / 21 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 panský pivovar
415.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Žamberk
Panský pivovar v Žamberku je poprvé uváděn r. 1657. V letech 1810-1814 dal hrabě Windischgrätz na pivovar přestavěl hospodářské budovy na předzámčí. Ve východním křídle byla varna, spilka a dvoupatrové ležácké sklepy, v západním sladovna s hvozdem. Přestavěn r. 1866, výroba ukončena r. 1932.
 Pašerácká lávka
most, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj
Lávka původně postavená pro dřevorubce ke svozu dřeva z panských lesů. Záhy používaná i k pašování zboží z/do nedalekého Kladska. Dřevěnou nízkou lávku pravidelně ničí povodně.
 Pěčín
445.0 m. n.m.
Přím, Krumlovec
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Pěčín
Zřícenina hradu zal. před r. 1318 (toho roku ničivý nájezd Kouniců z nedalekého Rychmberka); majitelem Hroznata z rodu Kouniců. Není známo byl-li poté obnoven. Poč. 15. stol. náležel hrad k Rychnovu n. Kněž., po r. 1420 se již nepřipomíná.
 Peklo
312.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Peklo
Dřevěný most přes Zdobnici v místní části města Vamberk - Peklo. Postaven v první pol.19. stol. dodnes používán.
 plastika sv. Prokopa
343.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Dlouhá Třebová
Patron obce svatý Prokop má v Dlouhé Třebové dvě sochy. Světce s berlou ukoval umělecký kovář František Bečka. Socha měří přes 2 metry. Je kovaná a svařovaná a její podoba se vyznačuje měděnou patinou. Světec je zobrazen jako poustevník s berlou, ke které je obojkem připoután ďábel v podobě draka.
 pomník J. A. Komenského
393.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Brandýs nad Orlicí
Pomník ve tvaru obelisku připomíná pobyt Jana Ámose Komenského v l. 1622–25, kdy ho v Brandýse hostil Karel Starší ze Žerotína. Pomník byl odhalen r. 1865 v místě, kde snad stál domek Komenského.
 pomník Jana Amose Komenského
457.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Kunvald
Pískovcová socha Jana Amose Komenského zhotovená r. 1910 podle návrhu sochaře Josefa Strachovského se nalézá v Kunvaldu nedaleko od českobratrského domku Na sboru. Socha je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka ČR.
 pomník Járy Cimrmana
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Letohrad
Pomník Járy Cimrmana v Letohradě. Další z míst, které tento český velikán navštívil a zanechal zde stopu.
 pomník Mistra Jana Husa
376.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Sloupnice
Malý kamenný památník Jana Husa vznikl k připomenutí výročí 500 let od jeho smrti. Vznikl roku 1915 a po sto letech byl opraven. Je vytvořen z tmavých žulových kamenů, spojených světlou maltou do tvaru malé mohyly. Ve středu je mělký reliéf se zlatavým podkladem se symbolem kalicha. Od ulice je prostor chráněn plotem, ale vizuálně je památník velmi dobře dostupný.
 pomník rakousko–pruské války z roku 1866
368.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Lanškroun
V parku po bývalém hřbitově u kostela sv. Máří Magdalény umístěn památník rakousko–pruské války z roku 1866. Náhrobek šestnácti padlých pruských husarů ponechán u kostela. Vysoký kónický čtyřboký pilíř, na jehož vrcholu ukončeném jehlanem, sedí na kouli orlice. Pomník odhalen r. 1904.
 pomník Svobody
345.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Dlouhá Třebová
Pomník Svobody odhalen r. 1924. Dominantní surovinou rula, čelní kámen žulový. V popředí přírodní pískovec. Stavba provedena svépomocí. Na nejvyšším místě mohyly letopočet 1924. Pomník s plaketami Jana Husa, Jana Žižky a Tomáše Garriqua Masaryka. Obnoven r. 2007. Nově osazen emblémy a kalichem.
 Potštejn
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Potštejn
Zřícenina gotického hradu, založeného Prockem z rodu Drslaviců koncem 13. stol. V 16. stol. přestavěn a rozšířen Vilémem z Pernštejna, v 17. stol. opuštěn. V 18. stol. upraven hrabětem Harbuvalem de Chamaré.