Turistické cíle v okolí obce Líský

Bývalá tvrz v Pátku byla postavena v 16. století. Objekt byl postupně několikrát upraven a dnes je součástí historické zástavby obce.

Zámek byl vybudován v 16. nebo 17. stol. rodem Ledeburů na místě starší gotické tvrze. R. 1770 založen zámecký park. Od r. 1945 vlastnili zámek různé státní instituce. Od října r. 1994 byl v majetku obce Peruc, od r. 2007 v soukromém majetku. Na zámku je galerie obrazů Pamětní síň E. Filly.

Kolej založená v roce 1658 Bernardem Ignácem Bořitou hrabětem z Martinic, dostavěna roku 1660. Piaristům sloužila do r. 1939, poté sídlo muzea a knihovny. Dochována kolejní kaple Zasnoubení P. Marie s oltářním obrazem z roku 1727.

Národní přírodní rezervace Pochvalovská stráň, vyhlášená r. 1989, je opuková skalní stěna, na jejíž horní hraně roste borovice a keřovitá reliktní medvědice lékařská a zimostrázek. Území rezervace severně od Rakovníka je turisticky nepřístupné a neschůdné.

Dům Poldihaus pochází z roku 1903. Autorem je architekt Josef Hoffmann. Jedná se o jednoduchou účelovou stavbu inspirovanou anglickou architekturou. Průčelí kombinuje režné struskové zdivo, nečleněnou omítku a různé kovové prvky. Dnes slouží jako hotel a pojmenován je po původním architektovi.

Pomník Eduardu Beyerovi (1829-1871), který pokračoval po svém otci Františkovi v rozvoji těžby černého uhlí u obce Libovice na Slánsku, nechala r. 1879 postavit jeho manželka spolu s horníky na věčnou paměť úspěšnému zaměstnavateli.

Socha odhalena r. 1892. Zhotovena podle návrhu Františka Hergessela a Františka Procházky. Materiál pískovec. Vysoký hranolový podstavec. Dřík se nahoru mírně zužuje. Postava oděna v kněžské roucho. V rukou drží knihu. Na čelní zadní straně podstavce nápis. Památkově chráněno od r. 1967.

Stavba novorenesanční radnice na hlavním kladenském náměstí probíhala v letech 1897 – 1898 podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Dominantou radnice je věž a štít s kovovou plastikou rytíře.

Pozdně barokní, pseudorenesanční radnice se 40 m vysokou věží se nachází na náměstí ve Slaném.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1316. V 1. pol. 14. stol. zde sídlili vladykové z Řisut, po nich měla obec v majetku církev až do husitských válek. R. 1434 tvrz neúspěšně obléhali katoličtí páni z Plzeňska. R. 1454 byla tvrz připojena ke smečenskému panství a do konce 15. stol. zpustla.

Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.

Nepatrné zbytky tvrze obdélníkového půdorysu na jižním cípu hradiště Dřevíč. Poprvé uváděna r. 1379 v majeteku kláštera klarisek v Panenském Týnci. Jako poslední majitel je uváděn r. 1522 Děpold z Lobkovic na Bílině, o jejím dalším osudu není zpráv.