Turistické cíle v okolí obce Řetůvka

První zmínka o tvrzi pochází z roku 1454, stavba zaniká již ve 40. letech 16. století.

R.1568 Karel Žampach postavil na místě zámku dům. V r.1575 Mikuláš z Bubna postavil renesanční zámek. R.1668 František Adam z Bubna barokně upravil. R.1809 Verian Alfred Windischgrätz modernizoval rokokově. Poč.20.stol. Otakar Parish upravil secesně.

Bývalý zámecký pivovar ze 60. let 16. století upravovaný především na začátku 18. století F. M. Kaňkou. Pivovar je rodištěm hudebního skladatele Bedřicha Smetany.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1300, brzy připadl Janovi Lucemburskému a byl zast. pánům z Lipé. Po r. 1347 páni ze Smojna. R. 1355 dobyt pro loupežnictví (Jan Pancíř ze Smojna) vojsky Karla IV. V l. 1367–1574 v maj. Žampachů z Potštejna. R. 1540 zpustlý.

Zámek postavený v r. 1672 jezuity. Na přelomu 17. a 18. stol. byla přistavena kaple. Na počátku 19. stol. proběhla klasicistní přestavba. V r. 1884 kupuje panství F. Lützow a probíhá zde poslední přestavba. Dnes jsou zde umístěni mentálně postižení.

Židovský hřbitov na okraji města Litomyšl, založený v 70. letech 19. století. Od 2. sv. války pustý, v současné době prochází postupnou rekonstrukcí.

Židovský hřbitov ze 17. století na svahu kopce pod rozhlednou Rozárka nedaleko centra města Žamberk s dochovanými reliéfními náhrobky.

Jméno Zítkov je nepochybně novověkým označením hradu. Nejspíše se jedná o Nový hrad, založený Karlem IV. nebo Janem Pyknou z Lichtemburka, který ho držel v r. 1388. K zániku hradu muselo dojít záhy, na počátku 15. století ho nahradila tvrz v Chocni.

Při vchodu ke kostelu gotická zděná samostatně stojící brána, sloužící rovněž jako zvonice. Čtyřboká jednopatrová stavba. Přízemí je zděné, omítané, patro čtyřboké. Bedněním opatřena r. 1646. Střecha stanová. Mřížová vrata pocházejí z r. 1972. Zvonice zapsána do seznamu památek r. 1964.

Původní dřevěná zvonice zničena vichřicí r. 1882, obnovená pak požárem r. 1920. Nynější stavba z r. 1929 opravena r. 2014 a r. 2024 vybavena dvěma zvony. Sousední barokní sloup z r. 1693 doplněn r. 1891 o tzv. obecní kříž. Zvonice i sloup s křížem od r. 1958 chráněny jako kulturní památky.

Velice hodnotný doklad barokní zděné zvonice s připojenou márnicí a bedněným zvonicovým patrem. Pochází asi z pol. 17. stol. Zajímavé dochované dekorativní malby na fošnovém podbití okapních hran střechy zvonice včetně nápisů. Památkově chráněno od r. 1964.

Masivní zděná raně barokní zvonice, součást poutního mariánského areálu. Je umístěna v jedné z diagonál eliptické ohradní zdi hřbitova, uprostřed něhož stojí kostel. Postavena z úsporných důvodů místo uvažovaného kostelního dvojvěží.