Turistické cíle v okolí obce Borovnice

Panský pivovar v Hostinném doložen roku 1507. Vystřídal, stejně jako panství, řadu majitelů-pánové ze Šanova, Janovic, Vartenberka, Valdštejna, Deymové ze Stříteže. Poslední majitel, Měšťanská pivovarní společnost, v roce 1916 pivovar uzavřela. Dnes slouží k bydlení a jako hospodářský areál.

Gotický hrad postavený kolem r. 1322, přestavěn na renesanční zámek. Rozšířen za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Opuštěn po požáru r. 1830. Postupně opravován, zejména Harantovský palác.

renesanční řemeslnický dům plátenického rodu Střížků. Po dlouhých letetech chátrání dnes upravován na penzion

Zámek postaven před r.1780. Upraven pro potřeby lesního úřadu. Jednopatrová stavba obdélníkového půdorysu. V 70.letech 19.stol. Fridrich Vilém Krönig upravil pseudorenesančně. Přistavěna čtyřboká věž. Sedlová střecha se třemi vikýři.

Centrální pomník padlým v bitvě o Dvůr Králové ve válce v roce 1866. Má tvar stupňovitého pískovcového jehlanu s reliéfem tropea (polní dělo, brnění, kopí, šavle, praporce) a nápisem "Památce padlých vojínů z roku 1866". R. 2009 restaurován.

Pomník ve tvaru stély s plastikou Božího oka a s litinovým křížem na vrcholu stojí nad šachtou s pozůstatky cca 25 neznámých rakouských vojáků, padlých při bojích o Kohoutův dvůr v roce 1866.

Prklín mělo být hradiště kmene Charvátů, kde měla pobývat i matka sv. Václava Drahomíra. Zničeno mělo být po jeho smrti. V místech byl následně vystavěn strážní hrádek (zmínky roku 1492), zničen v době třicetileté války.

Zaniklý hrádek z roku 1534 vystavěný v souvislosti s hornickou činností v oblasti. Od roku 1561 se uvádí jako pustý.

Připomínána v pol.15.st. R.1525 přistavěna renesanční věž. V r.1610 přestavěna, ozdobena sgrafity. V průčelí věže postavy vysokých obrů z r.1641. V r.1789 přidány hodiny. Věž v základu čtyřboká a v patře osmiboká. Přestavěna v r.1912 a v roce 2002.

Kostel byl postaven na přel. 17. a 18. stol. v Obavě na Podkarp. Rusi. Do Čech převezen r. 1930 O. Kretschmerem, který umístil v kostele svou sbírku sakrálního umění. Po r. 1945 byl kostel zestátněn, sbírka se částečně zachovala v místním muzeu. Po r. 1989 kostel vrácen rodině a byl znovu vysvěcen.

Trojboké tvrziště (dle L. Svobody domnělé) vymezené na JV Hradeckým potokem, od JZ valem a ze severu hrází zaniklého rybníka, v jižní části obce, nedaleko č.p. 250. V r. 1371 se uvádí Jan z Roprachtic řečený z Valdštejna, v r. 1393 Hinc z Roprachtic a Přívlaku, v r. 1425 Jan z Roprachtic a Štěpánic.

Pozdně renesanční budova fojtství (rychty) z druhé poloviny 16. století stojí pravděpodobně na starších základech. Roku 1775 barokně přestavěna. Z hospodářských budov se dochovala průjezdní brána s plným obloukem, ostatní křídla čtvercového areálu zbourána před r. 1990. Dnes slouží k rekreaci.