Turistické cíle v okolí obce Horní Žďár

Barokní sousoší z dílny Matyáše Bernarda Brauna, vytvořené některým z jeho žáků (Ř. Theny či Jiří Pacák). Uváděno před r. 1731, původně součást braunova Betlému u Kuksu, poté přenesena do Bokouše. Ve Velké Bukovině od r. 1742.

Radnice v místě radnice dnešní stála již koncem 16.st. Po požáru v r. 1861 byla vystavěna v novogotickém stylu a přistavena štíhlá věž. Při rekonstrukci v 80.letech 20. st. na fasádě východního křídla obnovena původních sgrafita objevená v r.1925.

Raně barokní stará radnice pochází z r. 1678. Radniční věž přistavěna r. 1752, zadní trakt r. 1822. R. 1957 při rekonstrukci byla věž přestavěna do původní barokní podoby. V letech 1961 – 1962 získalo budovu Městské muzeum.

Renesanční patrová budova se sgrafitovým kvádrováním od stavitelů Aostalliho de Salla a France zvaného Vlach z r. 1572. Budova v r. 1790 vyhořela, r. 1833 byla přestavěna (nový štít s věží). Dnes má zde město reprezentační prostory a výstavní síň.

Staré bělidlo, dějiště Babičky Boženy Němcové, malebná chaloupka u mlýnského náhonu a Viktorčina splavu v Babiččině údolí, je přístupná jako muzejní expozice během turistické sezóny.

Původně renesanční dům čp. 2 sloužil jako sídlo děkanského úřadu. První písemná zmínka o něm je z r. 1559. V roce 1572 dům vyhořel. Současná podoba budovy – včetně loubí – pochází z přestavby v 17. století.

Zřícenina barokního zámečku založeného jezuity ve 40. letech 18. století poblíž kostela. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 slouží dál jako škola. Na začátku 19. století vyhořel a zůstalo po něm několik zbytků zdí. Původní podoba není známa, podle stabilního katastru snad měl čtvercový půdorys.

Tvrziště nedaleko kostela z části znehodnocené výstavbou č.p.221. První zmínky o vsi pochází z l.1304 a 1307. První zmínka o tvrzi je z roku 1424, kdy jí vlastní Petr Manšvic z Rokytníka a je zničena vojsky Slezanů. V l.1455-1496 patří obnovená tvrz i ze vsí Alexadrovi Hencovi Temrycovi z Mosazného.

Barokní kovárna Josefa Steidlera, v jejímž sousedství později vznikl Steidlerův hostinec. Později upravena na empírový měšťanský dům.

Zájezdní hostinec vybudovaný r. 1824 Josefem Steidlerem. R. 1877 komplex přeměněn na klášter voršilek. Od r. 1919 sídlo podnikatele Z. Böhma. Od r. 1962 je v objektu Muzeum Boženy Němcové a od r. 1990 také Textilní muzeum.

Štola budována jako odvodňovací pro výše položené doly v 30.-50. letech 19. stol., ale nedokončena. Vyhloubeno jen 250 m z plánovaného 1 km. Sloužila jako zdroj vody pro místní lázně, koksárny a briketárnu, nyní zásobuje jen vodotrysky. V letech 2010-2011 opravena její vstupní část.

Zbytky renezanční tvrze, kterou zřejmě nechal vystavět v 16. stol. Zdeněk Chvalkovský z Hustířan. V r. 1623 bylo panství zkonfiskováno Václavu Zárubovi z Hustířan. Za první republiky se dvůr se stal zbytkovým statkem. V r. 1985 byla větší část tvrze zbořena JZD Dolany, zbytek je soukromým majetkem.