Turistické cíle v okolí obce Dvůr Králové nad Labem

Terénní pozůstatky po nevelkém pravděpod. dřevěném hradu, dle archeolog. nálezů zanikl již před pol. 13. stol. Zřejmě patřil mezi nejstarší šlechtické hrady kvalitativně nižší úrovně.

Pískovcový smírčí kříž stojí na zrušeném hřbitově u kostela Nejsvětější Trojice. Byl nalezen povalený ve strži v lese nad železniční zastávkou v Prosečném a na současné místo byl přenesen v roce 1998. Na přední straně má vytesaný klínový kříž v kruhu a v horní části nezřetelný latinský křížek.

R.1661 Antonín Pankrác Gallas přestavěl tvrz v raně barokní zámek s čtvercovým nádvořím a arkádami na čtyřhranných pilířích. Nyní budovy rozloženy kolem dvou nádvoří. V areálu stojí i zámecký kostel. Hlavní zámecká budova je čtyřkřídlá, dvoupatrová.

Socha pochází z r. 1730. Pravděpodobně jde o dílo barokního sochaře Jiřího Františka Pacáka (1663-1742), žáka M. B. Brauna. Dalšími jeho díly jsou např. socha sv. Floriána na Trčkově náměstí v Opočně, sochy sv. Michala a Jiřího na hřbitově v Poličce aj.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století. Její autor je neznámý, existuje domněnka, že pochází z dílny Matyáše Brauna.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého byla vytvořena v roce 1701 pro Jana Palackého, sekretáře hraběte Jiřího Fridricha z Oppersdorfu. Zobrazuje světce s obvyklými atributy (v kněžském rouchu, s pěticí hvězd, velký krucifixem a palmovou ratolestí). Podstavec je rovněž ozdoben palmovými ratolestmi.

Před roubeným rodným domem Václava Hanky (1791-1861), původně zájezdním hostincem, byla r. 1890 umístěna jeho kamenná socha na vysokém podstavci. Jejím autorem je významný český sochař přelomu 19. a 20. století Mořic Černil.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice postaven roku 1704. Kolem čtvercového podstavce umístěno osm postav světců. Výška sloupu je jedenáct metrů. Na stejném místě stával v 16. století městský pranýř, někdy se zde i popravovalo.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice od hořického sochaře J. Vašaty. Vytvořeno bylo roku 1816.

Barokní sousoší z dílny Matyáše Bernarda Brauna, vytvořené některým z jeho žáků (Ř. Theny či Jiří Pacák). Uváděno před r. 1731, původně součást braunova Betlému u Kuksu, poté přenesena do Bokouše. Ve Velké Bukovině od r. 1742.

Radnice v místě radnice dnešní stála již koncem 16.st. Po požáru v r. 1861 byla vystavěna v novogotickém stylu a přistavena štíhlá věž. Při rekonstrukci v 80.letech 20. st. na fasádě východního křídla obnovena původních sgrafita objevená v r.1925.

Raně barokní stará radnice pochází z r. 1678. Radniční věž přistavěna r. 1752, zadní trakt r. 1822. R. 1957 při rekonstrukci byla věž přestavěna do původní barokní podoby. V letech 1961 – 1962 získalo budovu Městské muzeum.