Turistické cíle v okolí obce Hostinné

Křížová cesta z roku 1876 vede ke kapli sv. Anny a dál směrem na Starou Horu ke studánce s léčivou vodou. Cesta byla zničena ve druhé polovině 20. století a obnovena v letech 1999 až 2001. Vyzdobena je obrazy výtvarníka Aleše Lamra.

Barokní zámek byl původně tvrzí, kterou přestavěl Jan Blažej Santini pro Bertholda Viléma z Valdštejna. V r. 1724 zámek dostavěn do dnešní podoby hrabětem Schaffgottschtem. R. 1945 se stal zámek majetkem státu. Dnes je v zámku internát zem. učiliště.

Nevýrazné zbytky tvrze postavené v pol. 15. století snad Hynkem Čertem z Olešnice, krátce poté zanikla. Dochována pouze západní hrana tvrziště, zbytek narušen stavbou železnice.

Morový sloup z roku 1720. Na vrcholu socha Panny Marie a u země obklopen sochami svatých Josefa, Barbory, Jana Nepomuckého, Šebestiána, Víta, Kateřiny, Václava a Floriána.

Městské opevnění pochází asi ze 13.st. Na čtyřech místech stály městské brány chráněné věžemi. U řeky Labe byly hradby posíleny vodními příkopy. Jedinou dochovanou věží je Šindelářská věž. Zbytky městského opevnění najdeme i na dalších místech.

Zaniklý hrad. Knížecí dvorec zmiňován již r. 1124. V letech 1241–1403 vlastněn řádem německých rytířů, kteří ho dostali darem. Stával patrně před miletínským zámkem.

Mlýn na Lysečinském potoce, největší z maršovských mlýnů. Dnešní podoba je z poloviny 19. století, po úpravách provedených mlynářem Vinzenzem Adolfem. Sloužil kromě mletí obilí i k výrobě lněného oleje. Dnes soukromý obytný dům.

Raně barokní morový sloup z r. 1678, postaven hrab. Sibyllou Lamboyovou na ochranu města před morem. V nárožích sochy světců: sv. Antonína, sv.Jana Nepomuckého, sv.Rocha, sv.Františka, sv. Šebestiána a sv. Ignáce, ve výklenku je socha sv. Rozálie.

Novogotickou kapli s hrobkou nechala postavit v l. 1887-1890 hraběnka Luisa Černínová, roz. Morzinová (projekt arch. Stephan Tragl). R. 1892 byl do hrobky uložen její muž, hrabě Heřman Černín a r. 1907 hraběnka Luisa. Po druhé sv. válce začala kaple sloužit jako modlitebna Církve čs. husitské.

Zámek na místě knížecího hradiště doloženého r. 1124, od r. 1541 tvrz přestavěná po r. 1692 na zámek mnohokrát přestavovaný po požárech. Po znárodnění r. 1946 internát a škola, od r. 2002 sídlo Muzea českého amatérského divadla.

Novoklasicistní budova nové radnice, původně chlapecká škola, po první světové válce přestavěna architektem Karlem Jarolímkem. Plastická výzdoba je od sochaře Kulhánka z Hořic. Památkově chráněna od r. 1958.

Zámek vznikl přestavbou staršího sídla v r. 1633, jehož majitelem byl Vilém Lamboy. V l. 1880–90 byl ještě rozšířen. Dnes je zámecká budova tvořena dvěma křídly na půdorysu písmene L.