Turistické cíle v okolí obce Vraný

Trosky cihlářské pece z roku 1781, produkující až 160 tisíc cihel, se nalézají v lesíku mezi poli. Přestože se jedná o unikátní technickou památku, chátrá.

Na místě bývalé tvrze, kterou nechala Markéta Blandina z Leypoldsheimu zbořit byl později vytavěn barokní zámek který byl v roce 1731 prošel celkovou přestavbou do dnešní podoby.

V jádru gotická budova děkanství ve Slaném. Pozdně barokně přestavěná na poč. 80. let 18. stol. Další úpravy v letech 1886, 1922 a 1930. Interiéry opraveny v letech 1991-95. Sochařská výzdoba obnovena v r. 2004. Atika zdobena sochami dvou andělů, mezi nimi kříž. Sochařská výzdoba obnovena r. 2004.

Barokní fara z l. 1750 – 1752, postavená J. F. Hűbnerem podle projektu K. I. Dientzenhofera. V roce 1916 povýšena na děkanství.

Věžovitá tvrz s přistavěným podélným křídlem, obklopená rozsáhlým hospodářským dvorem. Poprvé doložena 1318, nákladná přestavba po 1560. Od 17. století hospodářské využití, dochována unikátní sušárna chmele z 19. století.

Dřevíč je poprvé zmíněna v Kosmově kronice k r. 1002, ale nálezy z období neolitu, únětické, mohylové a knovízské kultury dokládají mnohem starší osídlení. Lokalitu opevnili i Keltové, kteří zde zřídili bránu s tzv. vlásenkovitým zakončením valu.

Dnes již zaniklou tvrz postavil patrně Karel Elznic z Elznic po r. 1597 (zmiňována r. 1623). Poté byla v majetku Johanky z Hertemberka a jejího muže Václava Šternberka do r. 1627, kdy tvrz koupila Marie Maximiliana ze Šternberka. R. 1676 přešla do rukou Dietrichsteinů a asi toho roku byla zbourána.

Budova fary vystavěná v letech 1751 – 1752. Projekt K. I. Dientzenhofer. Dochovala se bez zásadních úprav. Orientovaná patrová budova obdélného půdorysu s bohatě členěnou fasádu s hlavním průčelím. Významná stavba z pol. 18. stol. Fara zapsána do seznamu památek r. 1967.

Pozdně barokní fara zámeckého typu stojí od roku 1781 severně od kostela Povýšení sv. Kříže. Pamětní deska nad hlavním portálem připomíná zdejší působení premonstrátského vlasteneckého básníka Boleslava Jablonského. Budova nevyužívaná od r. 1962 je nabízena k prodeji.

Halašův kříž je pozdně barokní dílo z roku 1734 na paměť útoku jezdectva na shromáždění evangelíků. Kříž postavil po více jak sto letech potomek jednoho z přeživších. Litinové tělo Kristovo je asi pozdější provenience. Kříž byl zrestaurován r. 2017 a zapsán do seznamu památek r. 1987.

Zříceniny hradu zal. v 2. pol. 13. stol. Lichtemburky, jiná teze mluví o původ. král. hradě. První zm. r. 1355, Jan Lucemburský jej prodává Z. Zajícovi z Valdeka. Ve 14. stol. hrad rozšířen. R. 1586 veden jako pustý. Nápadná dvojice zachovalých věží.

Raně barokní dvůr, částečně přestavovaný v 19. století. Rozsáhlý hospodářský dvůr. Sestává ze tří budov. Řadí se sem i ohradní zeď s pozůstatky brány. Hospodářský areál památkově chráněn od r. 1978. Vše se vyznačuje poškozením velkého rozsahu.