Turistické cíle v okolí obce Páleč

Černá bašta zbudována ve druhé polovině 15. stol. Stálá posádka ji využívala jako strážnici. Později užívána jako sklad střelného prachu. Za komunistů bašta rychle chátrala. Dnes je zrekonstruována a užívají ji slánské skautské organizace. Její stav velice zachovalý, včetně přilehlých prostor.

Výšinné sídliště Čertovka bylo osídleno v pravěku, v eneolitu lidmi řivnáčské kultury a také v době bronzové zástupci únětické kultury. Archeologové zde objevili žárové hroby, kultovní předměty, pozůstatky obytných chat i zbytky pecí sloužících k tavení bronzu. Poprvé bylo zkoumáno mezi světovými válkami.

Budovy Cífkova statku pochází asi ze 17. stol. Další úpravy z 18. a 19. stol. Mimořádně hodnotná venkovská usedlost, její nejstarší část je pozdně gotická. Usedlost s obytným domem a rozsáhlým hospodářským zázemím. Objekty statku propojuje ohradní zeď a brány. Statek památkově chráněn od r. 1967.

Trosky cihlářské pece z roku 1781, produkující až 160 tisíc cihel, se nalézají v lesíku mezi poli. Přestože se jedná o unikátní technickou památku, chátrá.

Bývalé děkanství je barokní patrová nárožní budova. Současná podoba z přestavby stavitele J. Š. Panetiho kol. r. 1700. Na nárožích sochy sv. Judy a sv. Salvátora z r. 1717. V současnosti je zde umístěn Dům s pečovatelskou službou, areál volného času a galerie.

Pozdně goticko-renesanční budova, přestavěna za Jiřího Bořity z Martinic, snad v 80. letech 16. století. Za Jaroslava Bořity z Martinic povýšena na děkanství. V poschodí se zachoval vzácný táflovaný strop, malovaný temperou, z počátku 17. století.

V jádru gotická budova děkanství ve Slaném. Pozdně barokně přestavěná na poč. 80. let 18. stol. Další úpravy v letech 1886, 1922 a 1930. Interiéry opraveny v letech 1991-95. Sochařská výzdoba obnovena v r. 2004. Atika zdobena sochami dvou andělů, mezi nimi kříž. Sochařská výzdoba obnovena r. 2004.

Barokní fara z l. 1750 – 1752, postavená J. F. Hűbnerem podle projektu K. I. Dientzenhofera. V roce 1916 povýšena na děkanství.

Jde o přízemní budovu obdélníkového půdorysu krytou výraznou mansardovou prejzovou střechou. Ve dvoře domu stojí objekt, pravděpodobně "fíkovník" nebo zimní zahrada. Obytná přízemní budova s jednoduchou hladkou fasádou, krytá mansardovou střechou je zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1987.

Dnes již zaniklou tvrz postavil patrně Karel Elznic z Elznic po r. 1597 (zmiňována r. 1623). Poté byla v majetku Johanky z Hertemberka a jejího muže Václava Šternberka do r. 1627, kdy tvrz koupila Marie Maximiliana ze Šternberka. R. 1676 přešla do rukou Dietrichsteinů a asi toho roku byla zbourána.

Pozdně barokní fara zámeckého typu stojí od roku 1781 severně od kostela Povýšení sv. Kříže. Pamětní deska nad hlavním portálem připomíná zdejší působení premonstrátského vlasteneckého básníka Boleslava Jablonského. Budova nevyužívaná od r. 1962 je nabízena k prodeji.

Budova fary vystavěná v letech 1751 – 1752. Projekt K. I. Dientzenhofer. Dochovala se bez zásadních úprav. Orientovaná patrová budova obdélného půdorysu s bohatě členěnou fasádu s hlavním průčelím. Významná stavba z pol. 18. stol. Fara zapsána do seznamu památek r. 1967.