Turistické cíle v okolí obce Bakov

Kostel stojící na místě staršího farního kostela ze 14. stol. První zmínka z roku 1355. V l. 1729–36 přestavěn do barokní podoby. Ve věži dva zvony Vavřinec a Maria z původních čtyř zvonů (umíráček "Hodinka" a Sanktusový). Během 19. stol. četné opravy. V letech 2002–2005 byl důkladně opraven.

Kostel sv. Víta je raně barokní stavba. Jednolodní obdélná stavba s valenými klenbami. V průčelí sochy sv. Ignáce, sv. Františka Xaverského a sv. Václava. Zařízení kostela z druhé poloviny 18. stol. Památkově chráněn od roku 1958.

Novorománský hřbitovní kostel sv. Víta z konce 19. století. Vybudován v místě staršího kostela románského původu zničeného požárem r. 1884. V sousedství historická dřevěná zvonice ze 16. stol.

Kostel sv. Vojtěcha postaven v gotickém slohu okolo r.1352. Tehdy byl, až do husitských válek, kostelem farním. Roku 1717 přestavěn ve slohu barokním. U kostela stojí hranolová zvonice, členěná lizénami, završená cibulí.

Původní gotický kostel pochází ze 14. století (presbytář), loď je starší, možná už románská. V 18. století přistavěna sakristie a roku 1846 byl téměř od základů přestavěn. Poslední úpravy proběhly letech 1993 – 1994.

Původně gotický farní kostel, poprvé připomínán 1352. Kostel byl upraven v roce 1826, tehdy byla prodloužena loď a přistavěna byla sakristie. Zařízení pochází většinou z 19. století.

Původně farní kostel vsi Malovary, která zanikla v 16. století. Od té doby slouží jako hřbitovní. Gotická stavba byla upravena barokně. V jihovýchodní části hřbitova stojí zvonice.

Jednopatrová tvrz s okrouhlou věží byla v Košticích postavena nad levým břehem Ohře staroměstským měšťanem Bernátem před rokem 1550. Panství často měnilo majitele, koncem 19. století byla tvrz z větší části zbořena, zbytek byl přestavěn na sýpku. Ta je dnes začleněna do statku a chátrá.

Před tuchoměřickým zámkem se nachází kotvový pamětní kříž. Zhotovený z růžového mramoru. Ve spodní části kříže datování 1917. Starší podstavec vznikl kolem roku 1770.

Pískovcový kámen nejistého původu, považovaný za smírčí kříž či za menhir. Má výšku 124/178 cm, šířku 71 cm a tloušťku 29 cm. Na severní straně je pozitivní reliéf latinského kříže. Podle pověsti byl na místě, kde stojí, zabit forman.

Koncem 18. stol. postaveny první lázeňské budovy a zahájen provoz lázní. Začátkem 20. stol. rozsáhlá rekonstrukce. Převažující sloh staveb je secese.

Hradiště v Levousech bylo osídleno obyvateli neolitických kultur s lineární keramikou, únětické kultury starší doby bronzové, knovízské kultury a štítarské kultury z pozdní doby bronzové. Část opevnění pochází i z raného středověku, z 9. a 10. stol.