Turistické cíle v okolí obce Hostouň

Hradiště Řivnáč bylo postaveno na vysoké skále nad levým břehem Vltavy v pozdní době kamenné. Bylo první eneolitickou výšinnou lokalitou u nás prozkoumanou v letech 1881-1883 Čeňkem Rýznerem.

Rozsáhlý palác na místě tří gotických domů, r. 1571 sjednocený B. Wohlmutem. V r. 1796 přestavěn Černíny. Od r. 1816 patřil Rohanům, kteří mu dali v let. 1838–1841 pozdně klasicistní podobu. Dnes sídlo MŠMT ČR.

Rodinná vila arch. Otto Rothmayera, žáka a spolupracovníka arch. Josipa Plečnika, vznikla podle jeho vlastních plánů v letech 1928-1929. Od r. 2008 je ve správě Muzea hl. m. Prahy a v říjnu 2015 byla zpřístupněna veřejnosti. Má postavení národní kulturní památky.

Mobilní rozhledna Šiška je uměleckým dílem sochaře Čestmíra Sušky, které vzniklo z vyřazené kovové nádrže. Bylo zdarma zapůjčeno městské části Praha 6 na 18 měsíců s tím, že v případě dostatečného zájmu veřejnosti zůstane na tomto místě natrvalo stejně jako vedle umístěný objekt tzv. Kavárny.

Zámek vznikl přestavbou věžovité tvrze z přelomu 13. a 14. stol.; koncem 14. stol. důkladně přestavěna - věž nahradila obvodová zástavba okolo dvora. Pozdně gotické a renesanční úpravy, po vypálení za třicetileté války o patro snížena. V 70. l. 20. stol. opravena pro Středočeské muzeum.

Na místě vinice, doložené ve 14. stol., stojí usedlost z konce 18. stol. Na počátku 20. stol. byla rozšířena. Téměř do konce 20. století sloužila k zemědělské výrobě. Koncem 90. let 20. stol. vyhořela. Dnes slouží jako rezidenční komplex.

Tvrz Šafránov byla kamenné stavení, původní renesanční jádro v 17., 18. a 19. st. upraveno a rozšířeno. Část o dvou podlažích se dvěma okenními osami měla střechu valbovou stejné výšky jako střecha mansardová. Stavba ze seznamu kulturních památek vyňata v roce 1985. Ve 20. stol. demolována.

Klasicistní palác, postavený počátkem 19. století architektem Františkem Pavíčkem pro arcibiskupa Salma, na místě několika původně gotických domů. Později spojen se sousedním Schwarzenberským. Sloužil též jako velvyslanectví Švýcarské konfederace, dnes součást Národní galerie.

Nejvýraznějsí renesanční šlechtický palác Prahy vznikl po požáru roku 1541 na městišti několika vyhořelých objektů. Původně Lobkovický, od poloviny 17. století Schwarzenberský. Od I. republiky sídlem vojenského musea, po náročné rekonstrukci součástí Národní galerie.

Usedlost na místě vinice doložené ve 14. století. V roce 1599 starší vinice spojila Dorota Skálová. Barokní usedlost je zde doložena na konci 18. století. Donedávna sloužila k bydlení, dnes pustne.

Skanzen středověkého městečka Řepora je budován od r. 1999 (stále se rozšiřuje) s cílem přiblížit život ve středověku. Otevřen byl r. 2002. Při jeho výstavbě byly použity materiály a postupy běžné v 15. stol. Stojí zde tvrz, obytné a hospodářské stavby, kostelík, je zde i tržnice a další.

Archeologicky neprozkoumané trojúhelníkové hradiště o rozloze 1 ha, považované za slovanské, na ostrohu nad Radotínským potokem.