Turistické cíle v okolí obce Semily

Budova z r. 1931, v l. 2000–2001 zrekonstruována včetně vnitřního vybavení. Kromě promítání se zde konají koncerty, výstavy či divadelní představení. 12. 6. 2010 odhalena na balkoně budovy kina Jas socha Jára Cimrman v mlze výtvarníka P. Šuty. Kino bylo při té příležitosti pojmenováno po Cimrmanovi.

Jeden z největších roubených domů v Čechách si před pol. 18. století nechal postavit zázračný doktor Johann Kittel v obci Šumburk (Krásná) jako obydlí své rodiny i zázemí lékařské péče. Po roce 1945 dům zpustl, od roku 2004 prochází rekonstrukcí.

Pozůstatky opevnění naznačují, že na vrchu Babylon stával (nebo byl přinejmenším budován – nedokončený příkop) na poč. 15. stol. hrádek nebo tvrz. K místu se může vztahovat zmínka z r. 1367 o Mařanovi z Klášteřce, či o loupež. hrádku Kláštenec (A. Sedláček). Není ovšem jisté, zda šlo o toto místo.

Zachovalý kostel vystavěn v letech 1651 – 1655 na náklady Maxmiliána z Valdštejna. Kompletně obnoven v letech 1822 – 24 po velikém požáru v roce 1803. Kostel je zevně v duchu empíru, v který byl přestavěn v letech 1822 – 1824.

Barokní klášter založila r.1655 Marie Eva z Tiefenbachů. Barokní kostel Nanebevzetí P. Marie z l.1709-1732, asi dle plánů Kryšt.Dienzenhofera byl stavitelem jezuita J. Blažejovský. Schodiště před kostelem je z r.1737. R.1785 klášter zrušen.

Možný skalní hrad zvaný také Předhradí (v souvislosti s Rotštejnem) na dvou pískovcových blocích na okraji Klokočských skal nedaleko stejnojmenné obce, vznikl snad ve 14. století, viditelné draže a žlaby.

Zachovalá rozhledna postavena v letech 1893-94. Původně 18 m vysoká věž zakončena otevřenou vyhlídkovou plošinou s cimbuřím opatřeným litinovým ochranným pásem. Dnešní tvar s prosklenou vyhlídkovou nástavbou získala až při úpravě v roce 1936.

Kopicův statek dříve Jirošova rychta nese jméno po svém majiteli Vejtěchu Kopicovi, vlastenci a sochaři-samoukovi, který zde žil v první pol. 20. stol. V okolí roubené chalupy vytesány do skal reliéfy a postavy z českých dějin, doplněné verši.

Gotický hrad založený Benešem z Vartemberka před r. 1349, po r. 1370 radikálně přestavěn. R.1524 v držení Biberštejnů, renesanční přestavba. V 16. století za Lobkoviců nové hosp. budovy. Konec rezidenční funkce r. 1590 za Oldřicha Felixe z Lobkovic.

Zřícenina hradu. R. 1374 majetkem Zdeňka z Valdštejna, poté r. 1407 Petra ze Sloupna. Jako poslední zde sídlil Zdeněk ze Sloupna, r. 1454. Koncem 15. stol. panství připojeno k Semilům, poté k Návarovu, a v r. 1511 k Hrubé skále. R. 1514 hrad pustý.

Gotický kostel z II. třetiny 14. století s barokně přestavěnou lodí zaujímá hřbet vyvýšeniny v centru vsi. Součást areálu se hřbitovem a zvonicí (viz heslo), rozšířeného zřejmě v 19. století o západní parkovou část s krucifixem a pomníkem padlých. Vnitřní zařízení pochází ze 17.–19. století.

Mohutný kostel z let 1914–5 dominuje s dřevěnou zvonicí, zachovalou z původního církevního areálu, obci pod vrcholem Vyskře. Stavbu s novorománskými názvuky, která do sebe pojala i prvky starého kostela, projektoval turnovský architekt Karel Salač.