Turistické cíle v okolí obce Loukov

Rozsáhlé zříceniny gotického hradu. První zmínka r. 1369. Koncem 15. st. zcela zničen požárem a r. 1519 uváděn jako pustý. Keramické nálezy dokládají lidskou přítomnost ještě v 17. st. Dochováno torzo okrouhlé věže, paláce a terénní zbytky opevnění.

Bývalá panská hájovna byla postavena nejspíše v 18. století, kdy bylo zdejší panství v majetku rodu Harrachů. Dnes je hájovna v soukromém vlastnictví a slouží jako obytný dům. Ve sklepích bývalé hájovny vyvěrá silný pramen pitné vody, kvůli kterému prý byla ves Žďár v 1. pol. 13. stol. založena.

Pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403. Zanikl zřejmě v době husitských válek. Jako zřícenina se uvádí v r. 1430. Dochovány zbytky zdí věže, paláce a hradeb, světničky vysekané do skály.

Sporná lokalita na ostrožně nad rybníkem Doly, patrně tvrziště. Stával zde dvůr Pařízek, který je zmiňován v 15. - 17. stol. (z dřívějšího obd. 13. a 14. stol. nalezeny střepy). Na nejvyšší místo klade Z. Fišera pravděpodobně věžovitou tvrz. Její existenci s jistotou prokáže až archeologický výzkum.

Gotický hrad postavený kolem r. 1322, přestavěn na renesanční zámek. Rozšířen za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Opuštěn po požáru r. 1830. Postupně opravován, zejména Harantovský palác.

renesanční řemeslnický dům plátenického rodu Střížků. Po dlouhých letetech chátrání dnes upravován na penzion

Pískovcová jeskyně Postojna (zvaná též Amerika) byla osídlena a využívána jako útočiště již lidmi v době pravěku. Je jednou z největších jeskyní Českého ráje (téměř 300 m2, výška 2,5 m). Z jeskyně s velmi úzkým vchodem vedou další chodby, které se postupně zužují, jejich celková délka je 75 m.

Označený pramen Cidliny má neobvyklou podobu výtoku z meliorační trubky ve vsi Košov v západním svahu hory Tábor v Českém ráji. Přístup k němu není turisticky značen.

Upravený pramen Lužické Nisy se nachází na rozhraní katastrálních území obce Nová Ves nad Nisou a města Smržovka a je dostupný po turisticky značené stezce. Po významnou část svého toku tvoří od konce 2. světové války státní hranici mezi Německem a Polskem.

Pramen Lužické Nisy poprvé uveden na mapě roku 1713 a na Müllerově mapě Čech jako Neisbronn. Snad již kolem roku 1850 bylo místo zviditelněno nápisem na kameni, jak uvádí starý popis maloskalského panství. V roce 1930 byl odhlen pomník pramene Nisy.

40 metrů hluboká soutěska Jizery, v r. 1990 vyhlášena Přírodní památka Galerie. Původně byla v nejužším místě široká jen něco přes metr. V r. 1870 ji nechal odstřelem skal rozšířit majitel semilské přádelny Schmidt. V r. 1909 byla soutěska zpřístupněna visutou lávkou, součást tzv. Riegrovy stezky.

Prklín mělo být hradiště kmene Charvátů, kde měla pobývat i matka sv. Václava Drahomíra. Zničeno mělo být po jeho smrti. V místech byl následně vystavěn strážní hrádek (zmínky roku 1492), zničen v době třicetileté války.