Turistické cíle v okolí obce Chuchelna

Klasicistní kašna z roku 1847 v severní polovině náměstí Míru, jedna z jeho dominant. Bazének na půdorysu čtverce, obložený pískovcovými kvádry, spojenými železnými kramlemi. Uprostřed je umístěn kvádr s pásovou rustikou; na každé jeho straně je chrlič v podobě lví hlavy. Na vrcholu kruhová mísa.

Plochu jilemnického náměstí člení empírová kašna z roku 1836 a dvě barokní sousoší: svatého Kříže se svatými Janem Nepomuckým a Vavřincem z roku 1799 a mariánské se svatými Barborou a Maří Magdalenou z roku 1723.

Pískovcová kašna, dnes replika s mariánským sloupem s původní sochou Panny Marie od J. Maxe z první poloviny 19. stol.

Pozůstatky po hradu ze 14. st. Sloužil zřejmě jako předsunuté opevnění blízkého Valdštejna. Zničen r. 1440, kdy byl spolu s Valdštejnem dobyt zemskou hotovostí. Stavba byla dřevěná, dochováno podvalí a místnosti zasekané do skály.

Budova z r. 1931, v l. 2000–2001 zrekonstruována včetně vnitřního vybavení. Kromě promítání se zde konají koncerty, výstavy či divadelní představení. 12. 6. 2010 odhalena na balkoně budovy kina Jas socha Jára Cimrman v mlze výtvarníka P. Šuty. Kino bylo při té příležitosti pojmenováno po Cimrmanovi.

Jeden z největších roubených domů v Čechách si před pol. 18. století nechal postavit zázračný doktor Johann Kittel v obci Šumburk (Krásná) jako obydlí své rodiny i zázemí lékařské péče. Po roce 1945 dům zpustl, od roku 2004 prochází rekonstrukcí.

Pozůstatky opevnění naznačují, že na vrchu Babylon stával (nebo byl přinejmenším budován – nedokončený příkop) na poč. 15. stol. hrádek nebo tvrz. K místu se může vztahovat zmínka z r. 1367 o Mařanovi z Klášteřce, či o loupež. hrádku Kláštenec (A. Sedláček). Není ovšem jisté, zda šlo o toto místo.

Zachovalý kostel vystavěn v letech 1651 – 1655 na náklady Maxmiliána z Valdštejna. Kompletně obnoven v letech 1822 – 24 po velikém požáru v roce 1803. Kostel je zevně v duchu empíru, v který byl přestavěn v letech 1822 – 1824.

Možný skalní hrad zvaný také Předhradí (v souvislosti s Rotštejnem) na dvou pískovcových blocích na okraji Klokočských skal nedaleko stejnojmenné obce, vznikl snad ve 14. století, viditelné draže a žlaby.

Zachovalá rozhledna postavena v letech 1893-94. Původně 18 m vysoká věž zakončena otevřenou vyhlídkovou plošinou s cimbuřím opatřeným litinovým ochranným pásem. Dnešní tvar s prosklenou vyhlídkovou nástavbou získala až při úpravě v roce 1936.

Kopicův statek dříve Jirošova rychta nese jméno po svém majiteli Vejtěchu Kopicovi, vlastenci a sochaři-samoukovi, který zde žil v první pol. 20. stol. V okolí roubené chalupy vytesány do skal reliéfy a postavy z českých dějin, doplněné verši.

Gotický hrad založený Benešem z Vartemberka před r. 1349, po r. 1370 radikálně přestavěn. R.1524 v držení Biberštejnů, renesanční přestavba. V 16. století za Lobkoviců nové hosp. budovy. Konec rezidenční funkce r. 1590 za Oldřicha Felixe z Lobkovic.