Turistické cíle v okolí obce Tatobity

Sochu zemského i městského patrona vytvořil na jihovýchodním okraji města Rovenska roku 1851 Jan Zeman z nedalekého Žernova. Dnes vítá turisty, kteří sem přijeli vlakem, případně se s nimi před odjezdem loučí.

Čtverhranné tvrziště se zaoblenými rohy a zachovalým příkopem v šikmém svahu leží na jihovýchodním okraji vsi Solec.

Pískovcové sousoší stojí u spojovací chodby mezi kostelem sv. Jakuba Většího a zámkem. Na krycí desce jsou vztyčeny tři trojúhelné pilíře, kryté plochou deskou; mezi nimi kruhová mísa. Sloupy pak nesou klenbovitě vypouklý piedestal, na němž se na plintu z vytesaných oblak nachází sousoší N. Trojice.

Mariánské sousoší z r. 1710. Vedle Panny Marie na vysokém korintském sloupu tvoří sousoší šest dalších plastik – sv. Václav, Anděl strážce, sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Jan Nepomucký a sv. Florián.

Terénní zbytky hrádku či spíše tvrze neznámého původu z první poloviny 13. století.

Funkcionalistická budova spořitelny a městského musea, vyprojektovaná architekty Freiwaldem a Böhmem, vyplnila roku 1936 východní část severní strany železnobrodského náměstí. Do její fasády bylo zapojeno průčelí roubeného domu Klemencovsko (1792).

Původně renesanční, později několikrát přestavěná radnice stojí uprostřed jižní strany soboteckého náměstí. Dnes obytný dům, na věži první prosvětlený hodinový ciferník v Čechách. Zadní křídlo tvoří bývalá solnice, přestavěná na městské divadlo.

Členité tvrziště s těžbou zeminy narušeným okrouhlým jádrem, obklopeným hlubokým příkopem a zčásti dochovaným valem. Na přístupové straně od severu zbytky dalšího příkopu. V písemných pramenech se nedochovaly žádné stopy.

Mimořádně hodnotný areál mlýna s mlýnicí, hospodářskými budovami, stodolou, tarasní zdí a sklepem ve skále. Založen zřejmě v 17. století, přestavován až do 20. století; mlýnice z konce 18. století a strojní vybavení z roku 1913. Při silnici na severozápadním konci vesnice. Památkově chráněný.

Kníže Karel Alain z bretaňského rodu Rohanů přestavil r. 1822 starší zámek na zámek dvoupatrový, čtyřkřídlý s vnitřním nádvořím. Do dnešní novogotické podoby upraven v létech 1847–62 (tehdy přistavěny dvě věže).

Patrový kamenný železniční viadukt u obce Sychrov. Vede přes údolí říčky Mohelky. Oblouky ve dvou řadách, půlkruhové oblouky nad šesti níže položenými oblouky. Nejsou půlkruhové jako vrchní patro, ale stlačené. Viadukt 32 m vysoký, 11 m široký a 120 m dlouhý. Viadukt zakřivený.

Na skalní stěně Nekonečné věže jsou umístěna jména těch, kteří od 2. sv. války zahynuli při provozování horolezectví. Otcem myšlenky na zřízení tohoto pietního místa byl Valerián Karoušek, který sám zahynul pod lavinou v Peru v roce 1970.