Turistické cíle v okolí obce Jesenný

Budova radnice postavená v letech 1931 – 1933 ve stylu funkcionalismu. Je sídlem městského úřadu a jsou zde i různé obchody a pohostinství a kino. V letních měsících je pro veřejnost přístupná radniční věž.

Bývalá panská hájovna byla postavena nejspíše v 18. století, kdy bylo zdejší panství v majetku rodu Harrachů. Dnes je hájovna v soukromém vlastnictví a slouží jako obytný dům. Ve sklepích bývalé hájovny vyvěrá silný pramen pitné vody, kvůli kterému prý byla ves Žďár v 1. pol. 13. stol. založena.

Rozhledna (20 m, 618 m n. m.) je součástí vyhlídkové restaurace. Vybudována a otevřena r. 1906 Richardem Felinghauerem. Po r. 1945 zde byl dětský domov. Později (60. léta 20. stol.) znovu restaurace, po r. 1989 běží majetkové spory a místo chátrá. Až po r. 1998 opravena a r. 2000 znovu otevřena.

Pískovcová jeskyně Postojna (zvaná též Amerika) byla osídlena a využívána jako útočiště již lidmi v době pravěku. Je jednou z největších jeskyní Českého ráje (téměř 300 m2, výška 2,5 m). Z jeskyně s velmi úzkým vchodem vedou další chodby, které se postupně zužují, jejich celková délka je 75 m.

Turistický pramen Labe je symbolicky upravené místo na Labské louce v Krkonoších. Tvoří ho kamenná skruž, kterou protéká voda, dlážděné okolí s lavičkami a kamenná zídka, na kterém jsou umístěny erby všech 28 měst, kterými Labe protéká.

Upravený pramen Lužické Nisy se nachází na rozhraní katastrálních území obce Nová Ves nad Nisou a města Smržovka a je dostupný po turisticky značené stezce. Po významnou část svého toku tvoří od konce 2. světové války státní hranici mezi Německem a Polskem.

Pramen Lužické Nisy poprvé uveden na mapě roku 1713 a na Müllerově mapě Čech jako Neisbronn. Snad již kolem roku 1850 bylo místo zviditelněno nápisem na kameni, jak uvádí starý popis maloskalského panství. V roce 1930 byl odhlen pomník pramene Nisy.

40 metrů hluboká soutěska Jizery, v r. 1990 vyhlášena Přírodní památka Galerie. Původně byla v nejužším místě široká jen něco přes metr. V r. 1870 ji nechal odstřelem skal rozšířit majitel semilské přádelny Schmidt. V r. 1909 byla soutěska zpřístupněna visutou lávkou, součást tzv. Riegrovy stezky.

Prklín mělo být hradiště kmene Charvátů, kde měla pobývat i matka sv. Václava Drahomíra. Zničeno mělo být po jeho smrti. V místech byl následně vystavěn strážní hrádek (zmínky roku 1492), zničen v době třicetileté války.

Terénní pozůstatky a příkopy po nejspíše dřevěném hrádku blíže neznámé historie, osídleném ve 13.–15. stol. Možné sídlo Zbuda z Radče, připomínaného v l. 1318–23 při sporech s Vokem z Rotštejna.

Mohutná secesní budova radnice byla postavena v letech 1907–09 vysoko nad soutokem Kamenice a Desné ve východní části katastru Tanvaldu. Po sloučení se Šumburkem ji využívala německá armáda, městská správa se sem vrátila až po roce 1990.