Turistické cíle v okolí obce Zájezd

Na místě vinice, doložené ve 14. stol., stojí usedlost z konce 18. stol. Na počátku 20. stol. byla rozšířena. Téměř do konce 20. století sloužila k zemědělské výrobě. Koncem 90. let 20. stol. vyhořela. Dnes slouží jako rezidenční komplex.

Tvrz Šafránov byla kamenné stavení, původní renesanční jádro v 17., 18. a 19. st. upraveno a rozšířeno. Část o dvou podlažích se dvěma okenními osami měla střechu valbovou stejné výšky jako střecha mansardová. Stavba ze seznamu kulturních památek vyňata v roce 1985. Ve 20. stol. demolována.

Klasicistní palác, postavený počátkem 19. století architektem Františkem Pavíčkem pro arcibiskupa Salma, na místě několika původně gotických domů. Později spojen se sousedním Schwarzenberským. Sloužil též jako velvyslanectví Švýcarské konfederace, dnes součást Národní galerie.

Na místě paláce stály původně dva gotické domy, levý patřil Rožmberkům, v pravém žil od r. 1372 do r. 1399 stavitel Petr Parléř. Kolem r. 1596 byly domy přestavěny na třípodlažní renesanční palác. Roku 1737 byl barokně upraven A. V. Spannbruckerem. Dnes patří kapitule, které byl vrácen r. 1991.

Palác vznikl barokní přestavbou středověkých domů v l. 1731–1752. Po r. 1752 klasicistně upraven Janem Antonínem ze Schirdingu. V r. 1838 jej koupil advokát J. N. Kaňka. Podloubí dějištěm tvrdého zásahu policie v listopadu 1989.

Nejvýraznějsí renesanční šlechtický palác Prahy vznikl po požáru roku 1541 na městišti několika vyhořelých objektů. Původně Lobkovický, od poloviny 17. století Schwarzenberský. Od I. republiky sídlem vojenského musea, po náročné rekonstrukci součástí Národní galerie.

Rodinnou vilu na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku ve stylu racionální moderny navrhl architekt Otakar Novotný pro učitele Frant. Sequense a jeho choť Zdenu. Vystavěna 1912–1913, v r. 1916 ji koupila rodina Hanušova, které patří dodnes. V bočním křídle fungovaly jesle a rehabilitační středisko.

Usedlost na místě vinice doložené ve 14. století. V roce 1599 starší vinice spojila Dorota Skálová. Barokní usedlost je zde doložena na konci 18. století. Donedávna sloužila k bydlení, dnes pustne.

Skanzen středověkého městečka Řepora je budován od r. 1999 (stále se rozšiřuje) s cílem přiblížit život ve středověku. Otevřen byl r. 2002. Při jeho výstavbě byly použity materiály a postupy běžné v 15. stol. Stojí zde tvrz, obytné a hospodářské stavby, kostelík, je zde i tržnice a další.

Minerální pramen, který dal podle pověsti vzniknout městu Slaný. V 19. století byly v těchto místech založeny lázně, uzavřeny byly v roce 1938. Na jejich místě dnes stojí požární zbrojnice.

Gotická tvrz vybudovaná ve 14. století, kolem r. 1571 přestavěná renesančně. Za třicetileté války byla tvrz vypálena a zpustla. Zbytky slatinské tvrze jsou zabudovány v budovách statku a zcela splynuly s pozdějšími budovami a nejsou již patrné.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.