Turistické cíle v okolí obce Zájezd

Název Salabka nese trojská viniční usedlost barokního původu a také přilehlá vinice, která je doložena od 13. stol. a po obnovení ve 2. pol. 20. stol. rozlohou 4,5 ha nyní největší v Praze. Stejný název nese ještě blízká přírodní památka stepního charakteru s vřesovištěm.

Přírodní památku s názvem Velká Skála vyhlásil někdejší Národní výbor hl. m. Prahy r. 1968. Důvodem ochrany je buližníkový skalní suk jako význačný geologický a krajinný objekt na severním okraji katastrálního území pražské Troje.

Ve východní části parku Folimanka pod Karlovským bastionem Novoměstského opevnění lze narazit na stopy podzemního prostoru - vrata do podzemí či železobetonové kopule s větracími štěrbinami. Je to rozlehlý dvoupatrový protiletecký kryt, vznikl pravděpodobně během 2. světové války.

Protiletecké úkryty z betonu jsou nejlepší stavby z hlediska pevnosti a tlakové deformace. Zachovaný kryt se nachází při Podbělohorské ulici na Smíchově.

Stavba novorenesanční radnice na hlavním kladenském náměstí probíhala v letech 1897 – 1898 podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Dominantou radnice je věž a štít s kovovou plastikou rytíře.

Barokní radnice byla vystavěna v letech 1721 – 1724 stavitelem Volfem. Koncem 20. století prošla radnice rozsáhlou rekonstrukcí.

Pozdně barokní, pseudorenesanční radnice se 40 m vysokou věží se nachází na náměstí ve Slaném.

Novodobá stavba radnice z r. 2003 nacházející se v Praze-Stodůlkách na Slunečním náměstí.

Renesančně a raně barokně přestavěný obecní dům a sousední původně obytný objekt. Přestavěna 1762–3 dle projektu Josefa Schwanitzera, do Maiselovy ulice přístavba z roku 1908 od Matěje Blecha. Navazuje na sousední Vysokou synagogu.

Kovová vyhlídková plošina o výšce 3 m na táhlém návrší Radovič jižně od Velvar postavena na podzim 2018 podle návrhu arch. Jana Červeného. Poskytuje krásný výhled především na České středohoří. Doplňují ji dvě drobné kovové tzv. pozorovatelny z r. 2016 na západním i východním konci návrší.

Zámeček zvaný Raudnitzův dům. Původně drobné venkovské sídlo na místě tvrze založené snad r. 1571 Janem Kutovcem z Úrazu. Od r. 1623 v majetku Michnů z Vacínova, po nich ve vlastnictví jezuitů, za Františka A. Defourse pravděpodobně klasicistní úprava.

Stojanový hydraulický regulátor otáček sloužil pro ovládání Francisovy turbíny malé vodní elektrárně Miřejovice. Vyrobila r. 1924 Českomoravská Kolben Praha. Pomocí regulátoru bylo ovládáno rozváděcí ústrojí turbíny. Na tělese servomotoru patrný „Wattův odstředivý regulátor otáček“. Zařízení v provozu do r. 2011.