Turistické cíle v okolí obce Kacanovy

Dolomitové jeskyně byly objeveny při těžbě vápence r. 1947. V l. 1954 - 1957 byly prozkoumány, r. 2.5.1969 otevřeny pro veřejnost. R. 1999 prohlášeny národní přírodní památkou. Nejdelší dolomitové jeskyně v ČR s největším podzemním jezerem tvoří systém chodeb a síní s bohatou krápníkovou výzdobou.

Nevýrazná zřícenina hradu založeného v polovině 13. století Načeratem Hronovicem. Zpustl během poslední třetiny 15. století, od roku 1500 je již uváděn jako pustý. Zbytky hradu byly silně poničeny během prusko-rakouské války r. 1866 a později těžbou pískovce.

Křiž z dílny Antonína Suchardy vztyčen r. 1893. Na přední straně signatura sochaře. Na soklu nápisy. Ve výklenku je plastika Panny Marie Immaculaty. V nice plastika sv. Anny a sv. Václava. Na nejvyšší části kříže krucifix s ukřižovaným Kristem. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1998.

Terénní zbytky malého dřevěného hradu v severní části pískovcového útvaru tzv. Šourkovy věže. Založen na přel. 13. a 14. st. Dochovala se nepřístupná do skály zasekaná cisterna, zbytky tesaného přístupu a kapsy po ukotvení trámů.

Národní přírodní památku Čertova zeď tvoří pozůstatky skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. Přístup k nejvýraznějším z nich zajišťuje modrá turistická značka ze vsi Kotel.

Výrazné tvrziště zaniklé obce Chvistonosy nedaleko Martinovic, které bylo v držení rodu Horkých z Chvistonos. Tvrz zanikla někdy na přelomu 15. a 16. století.

Ocelodřevěná rozhledna v podobě jehlanu s kamennou vstupní místností na okraji Českého ráje byla zpřístupněna veřejnosti po čtyřech letech odkladů dne 28. února 2017. Plošina ve výši 35 m poskytuje výhled na Český ráj, Ještěd, Ralsko, Bezděz i Krkonoše.

Roubená stavba je ukázkou lidové architektury v Pojizeří. Původně svobodnická usedlost z roku 1716 v přízemí s velkou světnicí a černou kuchyní v patře výměnek. Součástí expozice stodola, spýchar a dřevěná vstupní brána.

Zřetelné tvrziště po první ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí na jihozápadním okraji Dobré Vody, dříve bylo považováno za mohylu.

Druhá ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí ležící na západ od usedlosti čp. 1, 2 a 3 na ostrožně nad silnicí.

Třetí ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí snad stála na severovýchodním kraji obce.

Terénní pozůstatky zbyly po šlechtickém hradě z 2. pol. 13. st. Založen byl zřejmě Merkvartici. Tři příkopy vymezovaly dvoudílný hrad. V jádru hradu byla nalezena zemnice s pecí. Poškozen odlámáním jižní části ostrožny při stavbě silnice a železnice.