Turistické cíle v okolí obce Hrubá Skála

Ves Nadslav byla prvně připomínána roku 1361. V letech 1363–1378 za Zdenka z Nadslavi existovala tvrz jakožto sídlo vladyků. Písemné prameny o tvrzi chybějí. Zanikla pravděpodobně ke konci 14. století.

Hrad založen v 1. pol. 14. století, poprvé zmíněn r. 1365. Obležen a dobyt r. 1469 královským vojskem, r. 1643 Švédy. Rozhodnutím císaře r. 1644 zbořen. Dochovány zříceniny budov a hradeb, valy a příkopy.

Zámek vystavěn v barokním stylu v l. 1664-1666. Jako stavební materiál byly použity ruiny rozbořeného hradu Návarov. Roku 1775 poškozen při selské rebelii a r.1827 vyhořel. Rekonstrukce proběhla roku 1895, r. 1925 a koncem 20.stol.

Hrad vznikl zřejmě již koncem 13. stol. Poprvé zmíněn r. 1455 jako majetek vdovy Machny z Nové vsi. Hrad asi koncem 15. století vyhořel. R. 1538 se uvádí již jako pustý. Dochovány terénní zbytky, valy, příkopy, záseky a drážky ve skále.

Vzácně dochovaná studna s čerpadlem, poháněným otáčením velkého kola, dotváří spolu s dvouřadou alejí lip obraz ulicové návsi nevelké vsi. Zařízení pravděpodobně z I. poloviny 20. století je osazeno na starší kamennou obrubu, snad druhotně použitou.

Zajímavě tvarovaný kámen na vrcholu kopce Smrkovce, opředený pověstí o tom, že se jednalo o obětní kámen užívaný při pohanských rituálech.

Původně barokní zámeček z roku 1720, postaven Františkem Šlikem z Holíče. Na počátku 19. století přestavěn na myslivnu.

Panský dvůr Zájezd tvořil spolu s dalšími dvory zázemí hradu Kost. Zánik dvora se předpokládá po polovině 19. stol. Z obytných a hospodářských budov dodnes už nic nezbylo. Jedinou památkou po dvoru jsou tři zděné kamenné pilíře tyčící se přímo na skalách a pozůstatek studny pod nimi.

Pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403. Zanikl zřejmě v době husitských válek. Jako zřícenina se uvádí v r. 1430. Dochovány zbytky zdí věže, paláce a hradeb, světničky vysekané do skály.

Sporná lokalita na ostrožně nad rybníkem Doly, patrně tvrziště. Stával zde dvůr Pařízek, který je zmiňován v 15. - 17. stol. (z dřívějšího obd. 13. a 14. stol. nalezeny střepy). Na nejvyšší místo klade Z. Fišera pravděpodobně věžovitou tvrz. Její existenci s jistotou prokáže až archeologický výzkum.

Skalní dílo ve tvaru lomeného oblouku, vytesané do pískovcové skály zvané Mnich a nazývané Pekařova brána, je méně známou stavbou v Českém ráji. Brána byla pojmenována podle českého historika PhDr. Josefa Pekaře.