Turistické cíle v okolí obce Dřetovice

Nejkratší pražský tunel, vybudovaný v letech 1903–1905 podle projektu Karla Vosyky a Viléma Dvořáka. Historizující podobu portálů navrhl František Velich. Tunel měří 35 metrů, široký je 9 m. Oba portály jsou zdobeny cimbuřím a válcovou věží se schodištěm, severní portál zdobí kamenný znak Prahy.

Ocelový železniční most, druhý nejstarší železniční most přes Vltavu na území Prahy. Postaven v l. 1871–72 jako jednokolejný, na dvoukolejný přestavěn v l. 1900–01. Má tři pole s rozpětím 69,9 m, jeho šířka je 8,1 m.

Dřevěná, bezmála desetimetrová trámová rozhledna byla postavena v roce 2007. Nachází se na Vysokém vrchu v nadmořské výšce 486 m. Plošina ve výši 7 m umožňuje výhled na Rakovnickou pahorkatinu, Brdy, České Středohoří a Křivoklátsko.

Wedlingerovská prádelna stojí v místě středověké lázně ze 14. století, zničené za husitských válek. Na přelomu 16. a 17. století renesanční dům. Ve 30. letech 17. století velká veřejná prádelna, po r. 1765 přenesena do Zlomkovského mlýna. V letech 1833-1835 přestavěna podle návrhu Karla Pollaka.

Wiehlův dům postaven v l. 1878-1880. Jednopatrový dům se sgrafitovou výzdobou. Sgrafita nad oknem připomínají stavebníka heraldickými motivy. Uvnitř vstupní haly v mozaice zhotovený latinský nápis SALVE, česky „buď zdráv“. Opravy v letech 1940, 1977 a 2002.

Bývalá koželužna Serváce Engla z Engelflusu z počátku 17. st.,od r. 1761 majetek Nosticů. V letech 1798 až 1803 zde žil Josef Dobrovský, v letech 1929–1940 historik Zdeněk Wirth, 1945–1980 Jan Werich, 1948–1968 básník Vladimír Holan.

Přírodní památka byla vyhlášena r. 2017 na toku Zákolanského (Dolanského) a Dobrovízského potoka k ochraně biotopu chráněného raka kamenáče a kriticky ohroženého raka říčního. Chráněné území je asi 14 km dlouhé při kolísající šířce několika metrů, protože zahrnuje jen koryto a břehy obou potoků.

Viniční usedlost na místě vinice Biskupky, doložené v 15. stol. Usedlost zde vznikla na počátku 17. stol., písemně doložena r. 1713. V 1. polovině 19. století přestavěna klasicistně. Dnes slouží jako obytná budova.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Západní pól se nachází na hranici katastrů pražské Ruzyně a středočeské Dobrovízi.

Železniční most postaven r. 1873 na trati č. 121 Hostivice – Podlešín. Most je dvouobloukový, s 12 m vysokým středním pilířem, postaven z lomového kamene s pískovcovými klenáky. Most je mírně zakřiven a trať na mostě klesá, proto je výška proměnlivá, uprostřed cca 19 m. Opraven v roce 2005.

Viadukt postaven v letech 1872 - 1873 jako součást výstavby pražsko-duchcovské dráhy. Postaven z kamenného zdiva, pilíře obloženy kvádry z karbonového pískovce. Délka mostu 95 m a výška 17,7 m. Dochován v původním stavu bez úprav. V r. 2004 prohlášen za nemovitou kulturní památku ČR.

Vodárna postavena r. 1873 podle typového projektu pro vodárny. V 70. letech 20. století došlo k úplné motorizaci železničního provozu a vodárna přestala sloužit svému účelu. Stavba má dodnes původní architektonické prvky. Bývalá železniční vodárna byla zapsána do seznamu památek r. 2024.