Turistické cíle v okolí obce Dřetovice

Původní rezidence vystavěna jako součást křižovnického statku, zničena během třicetileté války. R. 1661 vystavěn komplex hospodářského dvora. V objektu sídlila jízdní pošta s přípřežemi. Okolo r. 1725 areál přestavěn na barokní zájezdní hostinec. Areál je památkově chráněn od roku 1965.

Pískovcový kámen nejistého původu, považovaný za smírčí kříž či za menhir. Má výšku 124/178 cm, šířku 71 cm a tloušťku 29 cm. Na severní straně je pozitivní reliéf latinského kříže. Podle pověsti byl na místě, kde stojí, zabit forman.

Kubistický rodinný dům podle projektu Josefa Gočára, postaven v letech 1911–1912.

Kubistický trojdům, evokující průčelím a mansardovou střechou barokní palác, navrhl Josef Chochol. Vystavěn v letech 1912­‒1913 pro Josefa a Jana Bayerovi a stavitele Fr. Hodka a Ant. Beladu. Reliéf Ctirada s lyrou zpívajícího Libuši snad od sochaře Ladislava Křtína. Památkově chráněn od r. 1958.

Rokokový palác z let 1764–1769, přestavěný Karlem Kučerou. Je připisován J. J. Wirchovi. Během 19. století sloužil jako činžovní dům, v 1. polovině 20. století jako hotel, po válce kanceláře. Rekonstruován v 90. letech 20. století.

Zaniklý hrad. V pís. pramenech připomínán jen jednou, r. 1387 při lokalizaci vinice. Předpokládá se, že hrad byl majetkem plasského kláštera, což vysvětluje minimum zmínek o jeho existenci, v blízkosti Prahy jinak překvapivého. Přesná lokace neznámá.

Gotická tvrz, prvně doložená r. 1402 a od 17. stol. sloužící jako sýpka, stála v kyšickém poplužním dvoře až do r. 1989. Tehdy byla se všemi dalšími objekty dvora zbořena a na jejím místě vznikl nový účelový, výrobní a obchodní areál soukromé společnosti.

Barokní usedlost v Praze 6 pojmenovaná podle svého stavitele – italského hraběte a generála Filipa Ferdinanda de la Crone. Od roku 1964 pod památkovou ochranou, v roce 2005 zrekonstruována.

Novorenesanční letní odpočinkové sídlo bylo v l. 1870–71 postaveno podle stavebních plánů Ignáce Ullmanna pro významného českého podnikatele v oboru železniční i lodní dopravy a obchodu a průmyslníka Vojtěcha Lanna. Kopie vily byla postavena v Tyrolích. Dnes reprezentační zařízení Akademie věd ČR.

Barokní palác vznikl v 18. století po postupném sloučení několika původně středověkých domů, přestavovaných renesančně po zhoubném požáru Malé Strany v roce 1541.

Barokní stavba z první třetiny 18. století v Seminářské zahradě, součást areálu tehdejšího kláštera bosých karmelitánů, v r. 1931 upravená na zahradní restauraci U černého orla.

Letohrádek Ferdinanda I. postavený v letech 1555-1556 podle jeho vlastních návrhů. Půdorys šesticípé hvězdy, suterén vytesán ve skále. Hodnotné štukové reliéfy s námětem antických ctností. 8. listopadu 1620 u jeho zdí padlo na 6.000 Moravanů.