Okolo r. 1406 postavili křižovníci s červenou hvězdou u brodu přes Vltavu tvrz. Za husitských válek byla silně poškozena a již nebyla obnovena a postupně zanikla. Dnes již po ní nejsou žádné stopy.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Velká Dobrá
Kamenný kříž pochází z r. 1834. Je umístěn na hranolovém podstavci kónického tvaru. Podstavec sestává z nižšího soklu a pokračuje hranolovým dříkem kónického tvaru a z římsové hlavice. Na hlavici umístěn sokl s řeckým křížem. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Velká Dobrá
Jednoduchý kříž pochází z roku 1834. Stojí u posledních rodinných domků, kde se silnice rozdvojuje směrem do Kladna. Na vrcholu pilíře stojí řecký kříž a na něm symbol kalicha. Kříž je v bílé barvě.
Před tuchoměřickým zámkem se nachází kotvový pamětní kříž. Zhotovený z růžového mramoru. Ve spodní části kříže datování 1917. Starší podstavec vznikl kolem roku 1770.
Kříž stojí u silnice vedoucí z Kozince do Turska směrem ke kopci Ers. Tento barokní kříž stál původně mezi vzrostlými stromy. Poměrně malý kamenný kříž je hezké zpestření krajiny okolo Turska a Holubic.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Tursko
Původní rezidence vystavěna jako součást křižovnického statku, zničena během třicetileté války. R. 1661 vystavěn komplex hospodářského dvora. V objektu sídlila jízdní pošta s přípřežemi. Okolo r. 1725 areál přestavěn na barokní zájezdní hostinec. Areál je památkově chráněn od roku 1965.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Smečno
Pískovcový kámen nejistého původu, považovaný za smírčí kříž či za menhir. Má výšku 124/178 cm, šířku 71 cm a tloušťku 29 cm. Na severní straně je pozitivní reliéf latinského kříže. Podle pověsti byl na místě, kde stojí, zabit forman.
Zaniklý hrad. V pís. pramenech připomínán jen jednou, r. 1387 při lokalizaci vinice. Předpokládá se, že hrad byl majetkem plasského kláštera, což vysvětluje minimum zmínek o jeho existenci, v blízkosti Prahy jinak překvapivého. Přesná lokace neznámá.
Gotická tvrz, prvně doložená r. 1402 a od 17. stol. sloužící jako sýpka, stála v kyšickém poplužním dvoře až do r. 1989. Tehdy byla se všemi dalšími objekty dvora zbořena a na jejím místě vznikl nový účelový, výrobní a obchodní areál soukromé společnosti.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 6- Břevnov
Barokní usedlost v Praze 6 pojmenovaná podle svého stavitele – italského hraběte a generála Filipa Ferdinanda de la Crone. Od roku 1964 pod památkovou ochranou, v roce 2005 zrekonstruována.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Hl.m.Praha, Praha 6-Liboc
Letohrádek Ferdinanda I. postavený v letech 1555-1556 podle jeho vlastních návrhů. Půdorys šesticípé hvězdy, suterén vytesán ve skále. Hodnotné štukové reliéfy s námětem antických ctností. 8. listopadu 1620 u jeho zdí padlo na 6.000 Moravanů.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Roztoky
Vrch vysoko nad levým břehem Vltavy byl osídlen již v pozdní době kamenné, největšího rozmachu se hradiště zažilo v raném středověku jako rodové sídlo Přemyslovců. V 80. letech 9. století zde byl postaven první český kostel, 19. 2. 982 zvolen biskupem Slavníkovec Vojtěch. Zaniklo koncem 11. století
křižovnická rezidence 
