Turistické cíle v okolí obce Rokytnice v Orlických horách

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Písečné je gotického původu z 14. Stol., přestavěn a rozšířen barokně v 18. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Jednolodní barokní kostel sv. Maří Magdalény. Prvně kostel dřevěný z r. 1548, poté kostel kamenný z r. 1673. Dnešní podoba z l. 1731–46. Uvnitř oltářní obraz patronky, sochy sv. Víta a Jeronýma, boční oltáře a kazatelna, které pocházejí z r. 1740. Před kostelem stojí hřbitovní brána z téhož roku.

Původní kostel sv. Marka byl postaven ve 2. polovině 16. století. L. P. 1713 nechal hrabě František Karel Záruba z Hustířan postavit nový barokní kostel. V té době se jednalo o hlavní potštejnský kostel. V r. 1790 byl ke kostelu sv. Marka přeložen hřbitov. Areál je kulturní památkou.

Kostel sv. Markéty v Těchoníně je barokní stavba z r. 1704 zbudovaná za hraběte Františka Karla Kolowrata Liebsteinského na místě starší dřevěné svatyně. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Nekoř s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel sv. Michaela se zmiňuje v l. 1508 a 1664. Současná barokní stavba vznikla v l. 1693–94, přestavěna byla r. 1785 (věž), ve druhé pol. 19. stol. a naposledy v l. 1969–70. V interiéru vyniká renesanční kamenná křtitelnice z konce 16. stol. a tři rokokové vyřezávané oltáře z 2. pol. 18. stol.

Kostel pochází ze 17. stol. Dle písemných záznamů nahradil středověkou stavbu (kaple, kostelík), která se nacházela nedaleko a jejíž trámy posloužily pro novou stavbu. Ve 20. století byly objeveny zbytky hrobů. Roku 1651 je nekořský kostel uveden jako filiální.

Současný kostel sv. Petra a Pavla je barokní stavba z let 1739-1741, kterou zbudoval tehdejší majitel panství František Karel Kolowrat Liebsteinský. Stavba byla umístěna jihozápadně od staršího dřevěného kostela, zbořeného počátkem 18. stol. Nyní je filiální ve farnosti při děkanství Dobruška.

Barokní dřevěný kostel postavený Kolovraty v l. 1691-2, upraven poč. 19. st., r. 1914 a na konci 20. st. Jednolodní stavba s trojbokým závěrem, sedlovou střechou a třípatrovým štítem. Před kostelem dřevěná stupňovitá zvonice a fara.

Kostel byl postaven v l. 1712–1713 na místě pův. kostela ze 14. stol. Kostel r. 1898 vyhořel, při následné opravě získal dnešní podobu. Pod kostelem je krypta, ve které bylo nalezeno 34 mumií ze 17. a 18. stol. V kostele je mj. křtitelnice z roku 1691 a oltářní obraz sv. Prokopa (Josef V. Hellich).

Kostel sv. Prokopa v Sobkovicích je pozdně barokní stavba, která r. 1774 nahradila starší kapli z r. 1728. Je filiálním kostelem ve farnosti Nekoř. Od r. 1997 je spolu s ohradní zdí přilehlého hřbitova chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Rodiny v Líšnici je novorománská stavba z let 1865-1868. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Raně barokní stavba s bohatým štukovým dekorem od Giovaniho Maderny postavena za Hynka Jetřícha Vitanovského z Vlčkovic koncem 17. stol. V presbytáři náhrobníková deska hraběte H.J. Vitanovského z roku 1681.