Turistické cíle v okolí obce Blevice

Kostel v Nelahozevsi z první třetiny 14. stol., poprvé písemně připomínán 1352. Současná podoba z 19. stol. Uvnitř pozdně gotické kamenické články (sanktuář, portál sakristie), většina zařízení z 18. stol. Součástí areálu malá dřevěná zvonice.

Kostel ve tvaru řeckého kříže stojí na staré bohnické návsi. Je původně románský, ale r. 1805 byl od základu přestavěn. Z dřívější stavby se dochovalo jen několik zdí u vchodu. Při rozebírání starého oltáře na konci 18. století byla nalezena olověná truhlice se zakládací listinou z r. 1158.

Původní kostel pochází z 1. poloviny 13. století. Roku 1538 přestaven do současné podoby. Původně byl kostelem farním. V letech 1994 – 1995 proběhla generální oprava kostela.

Kostel, r.1329 postoupen Janem Lucemburským křížovníkům s červenou hvězdou (ve správě řádu do dneška). Vypálen za třicetileté války. R. 1656 přistavěna věž (sloužila též jako strážní). V l. 1702–1715 kostel barokně přestavěn (stavitel F. Fortini). V l. 1973–1976 instalováno šest nových zvonů.

Na návrší Budeč na sídlišti z doby bronzové se nachází slovanské přemyslovské hradiště z 9. - 10. stol. se zachovalou rotundou sv. Petra a Pavla, upravenou ve 12. a 17. stol.

Původně románská basilika německé kupecké osady z poloviny 12. století (dochováno západní průčelí s dvojvěžím), goticky přestavěna a rozšířena na přelomu 14. a 15. století, znovu 1483-97. Barokní úpravy 1680-1703 a kolem 1760, puristické rekonstrukce 1876-83 (J. Mocker) a 1913-14 (E. Sochor).

Původně románská stavba z 1. poloviny 13. století, radikálně přestavěná raně barokně před r. 1689 a v letech 1689-93. Po zrušení kostela byla budova r. 1782 přestavěna na obytný dům. Na průčelí socha sv. Prokopa z roku 1811 od Ignáce M. Platzera.

Barokní jednolodní kostel z let 1719–1721 podle plánů Fr. Max. Kaňky. Stojí na místě středověkého kostela. V r. 1725 byl kolem zřízen hřbitov a na jeho východní straně byla postavena kaple sv. Kříže. V r. 1895 byl kostel rozšířen.

Filiální kostel sv. Prokopa vybudován r. 1908 v novogotickém slohu. Jednolodní chrám s věží 32 m vysokou a s presbytářem s malou věžičkou. Má 5 oken s obrazy světců podle návrhu Ad. Liebschera. Vnitřní zařízení novogotické, vzácně slohově jednotné se stavbou. Celkově obnoveno v letech 1991-2001.

Na místě starší kaple nechal Rudolf II. v od roku 1603 stavět jako poděkování za přečkání morové rány roku 1599 votivní kapli, zasvěcenou sv. Rochovi. Stavba se vlekla, dokončena byla až roku 1630. Do roku 1784 farní, poté různá utilitární využití. Od 70. let 20. století s přestávkami výstavní síň.

Původní německý luteránský kostel z let 1611–14 se po roce 1624 stal součástí paulánského kláštera. S ním byl roku 1784 zrušen a nadále účelově využíván (mincovna). Od roku 1863 obnovován pro evangelíky (postupně do roku 1950), jimž slouží dosud.