Turistické cíle v okolí obce Slatina

Původní gotický kostel z pol. 13. stol. byl roku 1637 zničen a v letech 1700–06 vystavěn kostel nový, barokní. R. 1894 proběhla úprava kostela a tehdy byla zvýšena i jeho věž.

Pozdně barokní kostel postavený v letech 1770–71 na místě starší stavby poprvé zmiňované v roce 1404. Na hřbitově hrobka svatovítských proboštů a hroby významných osobností. Místní oblíbené svatomatějské poutě bývaly první jarní v Praze.

Komplex nedokončeného gotického kostela sv. Matěje a radnice vsi Obora (přestavěné na obytný dům již po r. 1659). V roce 1784 (či 1793) byl kostel zrušen a kolem r.1800 byl při přestavbě rovněž upraven na bytový dům.

Původně románský kostel byl zásadně přestavěn na halové trojlodí v letech 1348–80. Po roce 1636 klášterní (servité), při barokní přestavbě po roce 1769 zachována dolní části západní a jižní stěny. Zrušen 1786, od té doby utilitární využití, od 90. let 20. století zvrhlá presentace historie Prahy.

Gotický kostel z poč. 14. století. Přestavby r. 1856, 1862 a 1897. Obdélná orientovaná stavba s neodsazeným polygonálním závěrem a čtyřhrannou předsíní před západním průčelím. Zařízení novogotické, oltářní obrazy od F. Herčíka a J. Hellicha, dvě okna se sklomalbami sv. Prokopa a Vojtěcha.

Na místě gotického farního kostela Menšího Města, jeho hřbitova a několika dalších objektů vyrostly na přelomu 17. a 18. století postupně jesuitský chrám a městská věž. Dílo otce a syna Dientzenhoferů a A. Luragha dominuje Malé Straně dodnes.

Na místě románského kostela německých kupců (poprvé přip. snad 1069), goticky upravovaného, postavili 1732-7 zdejší benediktini dle projektu K. I. Dientzenhofera vrcholně barokní chrám. Po zrušení kláštera 1785 profánní využití, od 1865 pravoslavný.

Původně románská rotunda z poč.13.st. Okolo r.1400 přestavěn v gotickém slohu. Roku 1858 naposledy rozšířen o západní část a přistavena novogotická zvonice, později zase zbouraná. Barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři.

Pozdně secesní kostel postaven v roce 1912 z bílých cihel a železobetonu. Dvoulodní chrám s obdélným polokruhovitě ukončeným presbytářem a přístavkem sakristie. V interiéru se dochovala původní secesní výmalba. Hranolová věž je vysoká 32 m jsou v ní dva zvony od Rudolfa Manouška, z r. 1919 a 1929.

Novorománský kostel sv. Norberta ve Střešovicích byl vybudován v letech 1890-1891 podle plánů Františka Rožánka. Je to orientovaná trojlodní klenutá bazilika s polokruhovou apsidou a průčelní hranolovou věží. Vnitřní vybavení z doby stavby doplnil barokní mariánský obraz pro postranní oltář.

Kostel v Nelahozevsi z první třetiny 14. stol., poprvé písemně připomínán 1352. Současná podoba z 19. stol. Uvnitř pozdně gotické kamenické články (sanktuář, portál sakristie), většina zařízení z 18. stol. Součástí areálu malá dřevěná zvonice.

Kostel ve tvaru řeckého kříže stojí na staré bohnické návsi. Je původně románský, ale r. 1805 byl od základu přestavěn. Z dřívější stavby se dochovalo jen několik zdí u vchodu. Při rozebírání starého oltáře na konci 18. století byla nalezena olověná truhlice se zakládací listinou z r. 1158.