Turistické cíle v okolí obce Slatina

Gotický kostel z poč. 14. století. Přestavby r. 1856, 1862 a 1897. Obdélná orientovaná stavba s neodsazeným polygonálním závěrem a čtyřhrannou předsíní před západním průčelím. Zařízení novogotické, oltářní obrazy od F. Herčíka a J. Hellicha, dvě okna se sklomalbami sv. Prokopa a Vojtěcha.

Na místě gotického farního kostela Menšího Města, jeho hřbitova a několika dalších objektů vyrostly na přelomu 17. a 18. století postupně jesuitský chrám a městská věž. Dílo otce a syna Dientzenhoferů a A. Luragha dominuje Malé Straně dodnes.

Na místě románského kostela německých kupců (poprvé přip. snad 1069), goticky upravovaného, postavili 1732-7 zdejší benediktini dle projektu K. I. Dientzenhofera vrcholně barokní chrám. Po zrušení kláštera 1785 profánní využití, od 1865 pravoslavný.

Původně románská rotunda z poč.13.st. Okolo r.1400 přestavěn v gotickém slohu. Roku 1858 naposledy rozšířen o západní část a přistavena novogotická zvonice, později zase zbouraná. Barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři.

Pozdně secesní kostel postaven v roce 1912 z bílých cihel a železobetonu. Dvoulodní chrám s obdélným polokruhovitě ukončeným presbytářem a přístavkem sakristie. V interiéru se dochovala původní secesní výmalba. Hranolová věž je vysoká 32 m jsou v ní dva zvony od Rudolfa Manouška, z r. 1919 a 1929.

Novorománský kostel sv. Norberta ve Střešovicích byl vybudován v letech 1890-1891 podle plánů Františka Rožánka. Je to orientovaná trojlodní klenutá bazilika s polokruhovou apsidou a průčelní hranolovou věží. Vnitřní vybavení z doby stavby doplnil barokní mariánský obraz pro postranní oltář.

Kostel v Nelahozevsi z první třetiny 14. stol., poprvé písemně připomínán 1352. Současná podoba z 19. stol. Uvnitř pozdně gotické kamenické články (sanktuář, portál sakristie), většina zařízení z 18. stol. Součástí areálu malá dřevěná zvonice.

Kostel ve tvaru řeckého kříže stojí na staré bohnické návsi. Je původně románský, ale r. 1805 byl od základu přestavěn. Z dřívější stavby se dochovalo jen několik zdí u vchodu. Při rozebírání starého oltáře na konci 18. století byla nalezena olověná truhlice se zakládací listinou z r. 1158.

Původní kostel pochází z 1. poloviny 13. století. Roku 1538 přestaven do současné podoby. Původně byl kostelem farním. V letech 1994 – 1995 proběhla generální oprava kostela.

Na návrší Budeč na sídlišti z doby bronzové se nachází slovanské přemyslovské hradiště z 9. - 10. stol. se zachovalou rotundou sv. Petra a Pavla, upravenou ve 12. a 17. stol.

Původně románská stavba z 1. poloviny 13. století, radikálně přestavěná raně barokně před r. 1689 a v letech 1689-93. Po zrušení kostela byla budova r. 1782 přestavěna na obytný dům. Na průčelí socha sv. Prokopa z roku 1811 od Ignáce M. Platzera.

Barokní jednolodní kostel z let 1719–1721 podle plánů Fr. Max. Kaňky. Stojí na místě středověkého kostela. V r. 1725 byl kolem zřízen hřbitov a na jeho východní straně byla postavena kaple sv. Kříže. V r. 1895 byl kostel rozšířen.