Turistické cíle v okolí obce Štěpánov

První zmínka o vsi je z r. 1401, kdy je majetkem Parduse Kbela z Lipovce. První zmínka o tvrzi je až po smrti Aleše Parduse z Lipovce v r. 1483. V r. 1494 je po smrti jeho ženy Anny tvrz opuštěna. V r. 1510 se uvádí pustá tvrz v Lipovci. Dochován pahorek jádra a zbytky valů a příkopů.

Barokní pískovcový morový sloup z l. 1745-46 zřejmě od místního sochaře. Na římsovaném podiu s volutovými křídly sochy sv. Jana Nepomuckého, Prokopa, Floriána a Štěpána. Z pódia vyrůstá sokl a z něj nízký čtyřhranný obelisk. Nahoře socha Panny Marie Immaculaty stojící na zeměkouli.

Tvrz poprvé připomíná v roce 1626, kdy byla v majetku vdovy Anny po Janu Bohušínském z Božejova. Kolem roku 1725 za Marie Terezie z Vernieru, rozené Strakové z Nedabylic, byla tvrz upravena do dnešní podoby zámku. Při zámku veřejně přístupný park.

Gotický dům, součást historické zástavby. Upravován kolem roku 1800. Řadový dům s loubím, kamenným obkladem, obloučkovými štíty, atikou a polovalbovou střechou. Vysoká sedlová střecha. Podloubí na trojici pilířů. Interiéry jsou částečně klenuté. Dům památkově chráněn od r. 1966.

Původně barokní dům. Přízemní obdélný dům s valbovou střechou. Předstupuje portál zakončený vlysem. Nad portálem členitý štít vikýře. K areálu patří ozdobná vjezdová brána. Památka chráněná od r. 1987.

Novorenesanční budova z roku 1884, postavená přímo pro museum. Pozoruhodné jsou dochované výstavní vitriny, údajně repliky obdobných z Britského musea v Londýně.

Přemysl Otakar II. založil město Čáslav v polovině 13. století. Dodnes je patrný gotický vnitřní půdorys vymezený hradbami, které se zachovaly z jedné třetiny. Do města se vcházelo čtyřmi branami, nejlépe zachovalá je tzv. Otakarova věž, stávala při Brodské bráně.

Pozůstatky opevnění poddanského městečka, přihrazeného k sousednímu hradu, pozdější raně renesanční pevnosti. Zachovnány úseky hlavní hradby, Příhrádek a zejména dominanta města, Zelená brána s předbraním.

Dům s věží, postavený na zbytku bývalého opevnění. Z hlavní části domu vystupuje bašta jako podnož. Dům má středověké jádro. Přestavba na poč. 19. stol. Trojosé průčelí věže členěno lizénami. Severovýchodní fasáda tvořena režnou kamennou hradební zdí. Kulturní památka od r. 1987.

Přízemní dům s bohatě zdobeným štítem. Původ asi z poslední třetiny 18. stol. Hlavní průčelí s tabulovým štítem. Přízemní dům na obdélném půdorysu. Horní nástavec zdobí zrcadlo kasulového tvaru. Sedlová střecha krytá plechem. Boční průčelí hladké. Dům zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Zděný městský patrový renesanční dům s odstupněným nárožím, s barokními štíty (secesně upravenými) a cenným renesančním dekorativním terakotovým okenním ostěním (pardubická pernštejnská huť). V přízemí jednoosého rizalitu cukrárna. Přilehlá brána s vlnkovitým štítem upravena pro přilehlou cukrárnu.

Pozdně barokní jednopatrový městský dům s bohatě členěným průčelím. V nice mezi okny 1. patra drobná soška sv. Jana Nepomuckého. Součást původní městské zástavby z 2. poloviny 18. století. Památkově chráněný.