Turistické cíle v okolí obce Holice

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze po roce 1533, kterou provedli potomci Jana Lukavského z Lukavice. R. 1924 vyhořel, ale už v letech 1925–26 byl opraven. Od r. 1945 zámek vlastní stát a od roku 1960 je zde sídlo Státního oblastního archívu.

Jediná dochovaná brána původního pernštejnského městského opevnění, která se sestává z vlastní 60 m vysoké věže s vyhlídkovým ochozem a předsunutého předbraní z roku 1507 od Mistra Pavla. Poslední úpravy provedeny v roce 1912.

Hřbitov založen spolu se sousedním městským 1883. V deseti řadách se nachází přes 400 náhrobků. U levé (východní) zdi uloženy náhrobky ze starého hřbitova v dnešním Židově, zrušeného roku 1939. V obřadní síni malá exposice o dějinách pardubických Židů.

Židovský hřbitov, situovaný severně od obce Přestavlky, byl založen snad r. 1844. Je zde přibližně 70 náhrobků roztroušených na ploše 1518 m2. Hřbitov ohrazuje kamenná zeď. Nejstarší náhrobky jsou z poloviny 19. století, nejmladší z první třetiny 20. století. Přístup na hřbitov je volný.

První zmínka o obci je z roku 1160. Hranolová zvonice pochází z první pol. 19. stol. Je zděná se střechou z pálených tašek. Nad vchodem do zvonice nika, prázdná. Zvonička na malé vyvýšenině, vede k ní deset schodů.

Stupňovitá věžovitá stavba na oktogonálním půdorysu. Zapojena do nároží ohradní zdi kostela. V patře zvonová stolice pro dva zvony. Zachován pouze jeden zvon. Ve vrcholu střechy je makovice s kovaným křížem. Zvonice jako technická památka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Osmiboká celodřevěná stavba s oddělenou štenýřovo-vzpěradlovou konstrukcí přecházející do čtvercové zvonové věže, stupňovitě zastřešené. Takové zvonice jsou charakteristické pro Polabské nížiny. Nosná konstrukce je kombinací dvou základních typů, a to vývojově starší štenýřové a mladší vzpěradlové.

Mohutná dřevěná zvonice neobvyklého osmibokého půdorysu s jehlancovou střechou završenou lucernou v areálu farního (dříve i klášterního) kostela Nejsvětější Trojice. Doba stavby není známá, pravděpodobně v 16. nebo 18. století.

Zvonice hlavního farního kostela. Původně polozděná stavba, zachováno kamenné přízemí s bývalou kaplí sv. Rocha z roku 1680. Horní dvě patra z roku 1930 (arch. K. Pecánek). Jihovýchodní nároží upraveno jako pomník padlým z I. světové války.

Jedna z nejmladších dřevěných zvonic v Čechách vznikla snad s použitím materiálu ze starší stavby po I. světové válce. Koncem 80. let 20. století výrazná přestavba (demolice obvodové zdi, úprava tvaru a krytiny střechy).

Dřevěná zvonice v jihozápadním koutě kostelního areálu ve vyvýšené poloze nad centrem obce. Postavena pravděpodobně v 18. století, zřejmě na místě starší předchůdkyně. Historické zvony zničeny v obou světových válkách.

Zvonice z let 1583–1585. Druhé patro přistavěno r.1720. Zvony přeneseny do věží chrámu sv. Vavřince. V letech 1985-1989 vnitřek Zvonice upraven a proměněn ve stálou expozici sbírek Městské galerie.