Turistické cíle v okolí obce Lipoltice

Zámek byl postaven nadací Jana Josefa Caretto-Millesimo roku 1825, sloužil jako sídlo pro správu nadačního panství. Koncem 19. stol. byl zámek přestavěn do dnešní podoby. Od r. 1948 je zámek v majetku správy státních lesů.

Téměř zaniklý hrad. V pramenech zmiň. pouze jednou, r. 1381, kdy jako odúmrť po jakémsi Zdislavovi připadl králi Václavovi IV. Pro bližší poznatky o hradu nezbytný alespoň základní odborný průzkum.

Po r.1497 tvrz zaniklá beze stop. Koncem 16.st. vybudována renesanční budova. Po r. 1691 přestavěna a rozšířena v barokním slohu, označovaná jako zámek. Do r.1855 sloužil potřebám místního pivovaru. V druhé pol.19.st. zámek změněn v obytnou budovu.

Semínský akvadukt je významným středověkým dílem, vybudovaným v letech 1498–1521. Převádí tok Opatovického kanálu (umělý kanál, který byl vybudován r. 1513 a jeho celková délka byla 34,7 km) přes Sopřečský potok. Akvadukt je zajímavou technickou památkou.

Gotická tvrz. R. 1355 je zmiňován Rubín ze Skalice a Semtěše, ve 14. a 15. stol. zde seděli zemané Weigel, Aleš nebo Jetřich. Koncem 15. stol. ji koupil Václav Žehušický z Nestajova. R. 1558 zakoupena Zdeňkem Meziříčským z Lounice a nevyužívána zpustla. V l. 1997–98 opravena a slouží jako rozhledna.

Sloup Nejsvětější Trojice s Pietou pochází z konce 17. století. Zajímavě řešené barokní sousoší. Na vrcholu sloupu sedí Bůh Otec, v levé ruce drží zeměkouli a v pravé žezlo. Pod sloupem umístěno sousoší Piety. V letech 2007-2009 proběhla rekonstrukce sloupu.

Kvalitní lidová práce z konce 19. stol. Skulptura z jemnozrnného pískovce stojí na zděném hranolovém podstavci. Ztvárňuje Pannu Marii s dlouhými vlasy zakrytými pláštěm. Ohraničuje ji ozdobná kovová mříž. Jedná o hodnotnou památku místního významu. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 2023.

Mariánský sloup má hranolový podstavec s reliéfním znakem Schönfeldů. Na něm je obláčkový sloup. Na jeho vrcholu socha Panny Marie Immaculaty. Sloup postaven v první čtvrtině 18. stol. R. 1886 renovován a umístěn na dnešním místě. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní pískovcová socha z roku 1735 na hranolovém podstavci. Sv. Donát v šatě římského vojáka znázorněn v dynamickém postoji. V levé ruce svírá draperii, pokrčenou pravou rukou se dotýká trupu. Hlava, na níž je věnec, vzhlíží k nebi. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Původ sochy v 18. stol. Stojí na hranolovém, zděném a omítnutém podstavci. Světec je oděn do krátké vojenské tuniky. V pravé ruce drží nádobu, ze které vylévá vodu. Má uraženou levou ruku. Příklad barokního lidového umění. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pískovcová socha z roku 1859. Autor pražský sochař A. Suram. V roce 2014 socha restaurována. Původně stála u železniční zastávky. Po restauraci přemístěna. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.

Barokní pískovcová socha v tradičním pojetí z poč. 18. stol. Součástí je mohutný hranolový sokl a ozdobný kamenný podstavec s volutovými křídly. Materiálem je pískovec. Socha světce ztvárněna v tradičním pojetí. Památkově cenná barokní socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1972.