Turistické cíle v okolí obce Černuc

Tvrz postavená asi ve 14. stol. R. 1316 se zmiňuje Michal z Neprobylic. Až r. 1552 se píše přímo o tvrzi v majetku Jiřího z Neprobylic. R. 1527 získána Václavem st. Pětipeským, který ji r. 1588 renesančně přestavěl. R. 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic, poté sloužila jen hospodářským účelům.

Zcela zdevastovaný areál nejmladšího roudnického židovského hřbitova se nachází na západním okraji města. Založen byl roku 1890, používán ještě po II. světové válce. Později rozkradeny téměř všechny náhrobky, vypálena obřadní síň (1985).

Obelisk z pískovcových dílů. Stojí na mírně komolé základně. Na základně připevněny litinové desky s nápisy. Dnes dochovány jen fragmenty nápisů. Obelisk 10 m vysoký. Pochází z roku 1847, postaven k uctění památky Karla Clam-Martinice.

Rozsáhlé zříceniny hradu z konce 13. století založeného Rokycanskými. V 15. století přestavěn a rošířen. Od roku 1666 již uváděn jako pustý. V letech 1700-1712 znovu opraven až v r. 1773 po konfiskaci se definitivně stal ruinou.

Budova postavena r. 1902. Novorenesanční dvoupatrová budova čerpající z tzv. saské renesance s reliéfem zdobeným portálem. Dříve v budově sídlil okresní úřad slánského okresu. V současnosti budova využívána není. Kromě několika místností používaných jako sklady je prázdná.

Budova Okresní hospodářské záložny vznikla roku 1887. Pseudorenesanční dvoupatrová budova. Průčelí doplněno alegorickými figurami podle kartonu Mikoláše Alše. V současnosti Dům dětí a mládeže "Ostrov".

Jedno z hlavních převodových kol elektrárenského turbogenerátoru se šípovým ozubením "Citroen". Pochází z miřejovické vodní elektrárny. Výrobcem turbíny byla firma Českomoravská Kolben. Nachází se pod lávkou na levém břehu Vltavy.

Zde měla proběhnout rozhodující bitva Lucké války a padnout bájný Tyr. Mohyla vystavena řadě terénních zásahů od lámání kamene až po archeologický výzkum. Patrně vybudována ve starší době železné. Je zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.

Terénní zbytky tvrze založené kolem r. 1300. Od r. 1334 do hus. válek patří roudnickým augustiniánům, poté zastavována různým majitelům. Zpustošena za 30-leté války. Dochován pahorek jádra zčásti dosud chráněný valy a příkopy.

Památník Antonína Dvořáka v budově barokního špitálu z r. 1745, připisovaného Kiliánu Ignáci Dientzehoferovi. Vedlejší barokní budova z r. 1759, takzvaná Varhaníkovna, slouží jako památník Dvořákova učitele Antonína Liehmanna.

Pomník na počest první písemné zmínky o obci. Na památku 900. výročí založení obce. Autory akad. malíř Miroslav Houšť a sochař Jaroslav Urbánek. První písemná zmínka o vsi z roku 1100. Na malém pahorku mohyla z kamenů, vlevo kamenný blok. V pravé části umístěna plastika, tvořená historickou nádobou.

Pomník připomíná největší zločin na civilním obyvatelstvu v první světové válce. Památník ve formě křížového kamene. Křížový kámen byl ručně vytesán a dovezen z Arménie. Postaven za podpory města Kralup nad Vltavou. Památníku požehnal kardinál Dominik Duka, zúčastnil se i velvyslanec Arménie v ČR.