Turistické cíle v okolí obce Černuc

Okolo r. 1406 postavili křižovníci s červenou hvězdou u brodu přes Vltavu tvrz. Za husitských válek byla silně poškozena a již nebyla obnovena a postupně zanikla. Dnes již po ní nejsou žádné stopy.

Železobetonová rozhledna na nejvyšším bodě hřebene mezi Labem a potokem Čepel jižně od centra Roudnice nad Labem. Postavena roku 1935, nedávno opravena.

V Klecanském háji bylo oblíbené místo spisovatele Václava Beneše Třebízského. Klecanští obyvatelé do těch míst umístili kříž. Na něj umístili tabulku s připomenutím spisovatele. Původní byla zničena, nahrazena novou.

Kříž stojí u silnice vedoucí z Kozince do Turska směrem ke kopci Ers. Tento barokní kříž stál původně mezi vzrostlými stromy. Poměrně malý kamenný kříž je hezké zpestření krajiny okolo Turska a Holubic.

Malý křížek postaven r. 1922 na zděném základu. Na něm nápis. Základ trojstupňový, výška asi jeden metr. Na něm kovový kříž s ukřižovaným Ježíšem.

Původní rezidence vystavěna jako součást křižovnického statku, zničena během třicetileté války. R. 1661 vystavěn komplex hospodářského dvora. V objektu sídlila jízdní pošta s přípřežemi. Okolo r. 1725 areál přestavěn na barokní zájezdní hostinec. Areál je památkově chráněn od roku 1965.

Pískovcový kámen nejistého původu, považovaný za smírčí kříž či za menhir. Má výšku 124/178 cm, šířku 71 cm a tloušťku 29 cm. Na severní straně je pozitivní reliéf latinského kříže. Podle pověsti byl na místě, kde stojí, zabit forman.

Koncem 18. stol. postaveny první lázeňské budovy a zahájen provoz lázní. Začátkem 20. stol. rozsáhlá rekonstrukce. Převažující sloh staveb je secese.

Vrch vysoko nad levým břehem Vltavy byl osídlen již v pozdní době kamenné, největšího rozmachu se hradiště zažilo v raném středověku jako rodové sídlo Přemyslovců. V 80. letech 9. století zde byl postaven první český kostel, 19. 2. 982 zvolen biskupem Slavníkovec Vojtěch. Zaniklo koncem 11. století

Hrad ze 14. stol., jeho zbytky zčásti zanikly odlámáním skály při stavbě železnice.

Raně barokní zámek byl gotickou tvrzí. Zpustla a v r. 1560 byla přestavěná na zámek. Po vyhoření znovu obnoven v letech 1683–90 stavitelem A. della Porta pod dohledem majitele Gundakara z Ditrichštejna. Zámek obnovován v letech 1900 až 1914.

Manský (poplužní) dvůr byl založen již v 13. století spolu s obcí jako královský majetek. Nejdřív vypálen za husitských válek, obnoven a znovu do základů vypálen v r. 1632. Poté znovu povstal z popela (rod Drchkovských - do r. 1879) a existuje jako Lidický dvůr podnes. Soukromý majetek.