Turistické cíle v okolí obce Sezemice

V místech Podhůrského dvora staví Pernštejnové v 1/2 16.st. v daňčí oboře renesanční lovecký zámeček - Jägerhaus. Prodělal několik stavebních úprav, barokních, klasicistních i architektonicky devastujících z konce 20.stol. Dnes byl vrácen do klasicistní podoby a je nejstarším objektem obce Ráby.

V r. 1882 baron Richard Drasche z Wartinbergu nechává postavit lovecký zámeček v alpském stylu nedaleko vsi Ráby. V minulém století sloužil jako Ústav pro mentálně postižené. Sociálnímu ústavu byla postavena v r. 2000 v Rábech nová budova a dnes zámeček slouží jako Muzeum perníku a centrum pro děti.

Radnice postavená roku 1530 na parcelách tří starších domů s využitím architektonických článků z pardubické pernštejnské terakotové dílny. Přestavěna 1772, upravována v 19. a 20. století. Dnes sídlo městského úřadu, v přízemí restaurace.

Domek, typická zemědělská usedlost a kovárna s jednou obytnou místností, je místem, kde se narodil Václav Veverka kovář a s bratrancem Františkem vynálezce ruchadla, které zjednodušovalo a zkvalitňovalo orbu. Na zahradě domku památník ve tvaru pylonu, za domem památník v místě první orby ruchadlem.

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

Škroupův dům v Osicích postaven na počest slavného rodáka r. 1928 ze sbírky občanů jako památník a kulturní i společenské zařízení s divadelním sálem a tělocvičnou Sokola. Od r. 1966 chátrá, opravena pouze střecha propadlá r. 1988. Stavbu r. 2018 převzal ve snaze o záchranu Královéhradecký kraj.

Nevýrazné zbytky velkého tvrziště za čp.1. V r. 1318 je uváděn Vilém z Lysce a ze Slepotic. R. 1391 se uvádí Filip ze Slepotic. Kolem r. 1470 zde sídlí Heřman ze Sulic, předek Slepotických ze Sulic. První zmínka o tvrzi je až r. 1510, r. 1570 prodává Jiří Slepotický komornímu panství pardubickému.

Barokní pískovcová socha Nejsvětější Trojice z poloviny 18. století. Pochází patrně ze sochařské dílny Devotyů z nedalekého Hrochova Týnce. V tradičním duchu zobrazuje Boha Otce jako starce, který drží kříž s ukřižovaným Ježíšem, znázorňujícím Syna, a doplněnými o holubici, která značí Ducha svatého.

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého v severním rohu Masarykova náměstí nedaleko kostela sv. Máří Magdalény. Z 2. poloviny 18. století, autorsky neurčená. Pískovcová plastika světce v podživotní velikosti na vysokém profilovaném podstavci s andělíčky na volutách. Památkově chráněná.

Sochu evangelisty a apoštola sv. Marka na mohutném podstavci nechala na okraji obce postavit rodina Moravcova r. 1878 na paměť zemřelého člena rodiny. Po vandalském poškození byla obcí r. 2019 zrestaurována a přenesena na současné místo v centru.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice stojí na náměstí v Třebechovicích od roku 1749. Roku 1832 bylo opraveno, další oprava byla provedena r. 2005. Nejsvětější Trojice společné označení Boha v křesťanském dogmatu o třech osobách (Otci, Synu a Duchu svatém) které sdílejí jediné božství.